Postupy a metody se zrakovým postižením

  

 V tomto textu bych se ráda zamyslela nad metodami a postupy při sebeobsluze zrakově postiženého. Vysvětlím to tak, jak to mám sama ve svém životě a jak mně to vyhovuje.


Linda na střeše ZČU u solárních panelů

 

Sebeobsluha

Když člověk přijde o zrak, ať už náhle nebo postupně, tak je třeba se učit rutinní věci od začátku. Ať je to manipulace s horkými tekutinami, jak nastavit troubu na pečení či jak třídit prádlo. Všechny tyto činnosti se skrývají pod termínem sebeobsluha. Tyto kurzy můžete absolvovat v krajských střediscích Tyfloservisu, o.p.s., kde vás instruktoři naučí, jak zvládat každodenní věci bez kontroly zraku. Služba je poskytována i terénně, tzv. v domácnosti klienta, kde se s instruktorem společně učíte větší samostatnosti a soběstačnosti – v oblasti péče o domácnost, dítě, oděv či sama sebe. 


Postupy a metody

Při nácviku těchto sebeobslužných činností je třeba vymyslet takový postup, který bude na míru tomu, kdo se jej učí. Bere se ohled na zrakové, ale i celkové možnosti daného člověka. 


Pokud člověk je čerstvě zrakově postižený, teprve si na svůj hendikep zvyká, pak je velmi cenné o pomoc požádat Tyfloservis. Když má člověk zrakový hendikep již dlouho, jako např. já, pak si své postupy a metody práce vytváří sám. 


Obecně lze říci, že pokud děláte něco bez kontroly zraku, pak je dobré mít jakýsi itinerář toho, co a jak se bude dělat. Alespoň já to tak mám. Nejvíce to oceňuji při přípravě jídla – při práci v kuchyni. Je pro mě nejlepší si vše připravit, co budu potřebovat, abych v průběhu tvoření nemusela šmátrat a rychle hledat to, co potřebuji, když se mi na pánvi třeba zahřívá olej, a já zrovna nemůžu najít vařečku. 


Pěkně postupně!

Většinou si připravím suroviny vedle sebe tak, jak je budu postupně odebírat. A zpravidla tak postupuji pravidelně, jednak vím, co jsem tam ještě nepřidala a co bude následovat a mám v tom pořádek, když příprava probíhá bez zrakové kontroly. Hmatem musím osahat a připravit veškeré suroviny, tam, kam si je položím, vím, že je tam najdu. V tomto případě je mi trochu „na obtíž“, když by mi chtěl někdo, kdo vidí, pomáhat. Stačí, aby mi postavil či posunul surovinu o kousek dál, už ji nenajdu a naruší se mi koncept a soustředění. Vše musí mít své pevné místo


Další kroky

Postupuji tedy systematicky, v hlavě si odškrtávám krok po kroku. Snažím se postupně použité věci odklízet a neustále udržovat na pracovní ploše pořádek, abych jednak něco, co tam nemá být, nerozbila, ale abych měla přehled o tom, co tam mám. Neexistuje, že bych měla ve dřezu velké množství špinavého nádobí, natož pak na pracovní ploše. 


Co je pro mě hodně důležité při práci např. v kuchyni, je časový údaj vaření/pečení. Vím, že je orientační, ale člověk, co má pečení zrakem pod kontrolou, vidí, že je čas výrobek vyndat či jej tam ještě nechat. Já podle uvedené časové hodnoty vím, že se mám podívat a vyzkoušet, jak to vypadá. Protože, manipulace s horkým, je nebezpečná, tak vyndávat a stále kontrolovat není úplně komfortní. 


Oceňuji tedy, když mi někdo popíše, jak to mám dělat v krocích. I tak se to učím, když máme doma nějaké nové zařízení.


Hmat je základ

Nejprve si vše pořádně osahám – seznámím se se všemi součástkami, zkusím, jak do sebe pasují, jak lze s nimi otáčet, kam je uchytit. Nestačí říci, že toto se dá do tamtoho a je hotovo. Vše je třeba si odzkoušet. Vidící člověk to vidí, já to musím hmatat. 


Postup

Posléze si v hlavě skládám postup uvedení do provozu v krocích. Nejprve umístit mísu, posléze nasadit metlu, sklopit ji, zavřít mísu, pustit. Je důležité vědět, na které straně se nachází, jaký knoflík a jakou má funkci. Když bych byla v tomto smyslu nepřipravena, pak při probíhající činnosti bych měla zbytečně paniku, že nevím, jak stroj vypnout. To pak člověk najednou neví, co si s tím má počít a zbytečně zmatkaří. 


Proto, když člověk nemá zrakovou kontrolu, dělá věci trochu jinak. Může se naučit vše, co chce a potřebuje dělat, ale má na to jiné metody. Musí vědět kde, co má, kam to patří, a hlavně vědět, jak to bez kontroly zraku sestavit. Já dokonce preferuji, když jsou věci v krabici složeny pořád stejně. Vím, že vlevo je tato část, která pasuje do části vpravo. Je-li to jinak, pak mě to může i zlehka rozladit. Ale to už může být pouze moje preference. 


Komentáře