Vliv počasí na pohyb zrakově postižených

 Sníh, mlha, vítr, ale i oslnění sluncem jsou faktory, které významně mohou ovlivňovat samostatný pohyb těžce zrakově postižené osoby. V jakém smyslu osvětlí následující řádky. 


Žena s deštníkem a vodicím psem jde deštivou ulicí, za ní  ale už svítí slunce. V ulici jde několik dalších lidí  a projíždí žluté taxi. Obrázek vytvořen pomocí nástroje AI Bing.


Pohyb a orientace

Pohyb a orientace zrakově postižených osob venku jsou závislé na kombinaci různých faktorů např. přesná navigace, bezpečné prostředí a dostupnost orientačních linií, bodů či znaků (sluchových, hmatových či čichových). Nepříznivé počasí však může tyto orientační prvky narušit a zkomplikovat samostatnou chůzi. Někdy se může stát, že špatné počasí až znemožní samostatný pohyb nevidomého. V minulých dnech se totiž počasí střídalo jako na houpačce, a tak člověk mohl zažít snad vše kromě písečné bouře. 


1. Hustý déšť

Déšť totiž vytváří hluk, který přehlušuje důležité orientační zvuky - jako šum dopravy, kroky kolemjdoucích nebo zvuk semaforů s akustickou signalizací. Pokud člověk nosí bílou hůl či chodí s vodicím psem, pak je pro něj deštník nepraktický. Ale i u něj je slyšitelnost nevidomého omezená, jelikož kapky deště rezonují s deštníkem a člověk pak má sluchové smysly opět ovlivněné hlukem dopadajících kapek. Stejný problém pak nastává s kapucí, která překrývá uši… Ztráta sluchových vodítek může vést k dezorientaci a vyššímu riziku vstupu do vozovky v důsledku nepoznání přijíždějícího vozu. Dále mokré povrchy mohou být kluzké a nebezpečné, což zvyšuje riziko pádu.


2. Silný vítr

Vítr mění zvukové vjemy, např. zesiluje či deformuje zvuky dopravy nebo orientačních bodů. A tak může být obtížné rozpoznat blízkost silnice nebo jiných překážek. Vítr také odnáší čichové podněty, které by mohly pomoci k orientaci. Vítr ale také může bránit stabilní chůzi, což je problematické zejména na otevřených prostranstvích či v blízkosti rušných silnic. Také vítr může přenášet letící předměty, které nevidomý nemá šanci včas zaregistrovat. 


3. Mlha

Mlha znemožňuje viditelnost slabozrakým osobám, které využívají své zbytky zraku ke svému pohybu. Optické orientační body (světla semaforů, obrysy budov nebo cesty) jsou náhle hůře viditelné či nejsou postřehnutelné vůbec. Za mě i v mlze, je-li hustá, zní vše jinak, mlha vytváří takový jiný akustický vjem. S vlhkostí spojenou s mlhou může být také povrch kluzký a je třeba dbát opatrnosti.


4. Námraza a ledovka

Kluzký povrch činí pohyb velmi nebezpečným. Bílá hůl na ledu klouže, a tak se nelze efektivně pohybovat. Omezuje to tak hmatovou kontrolu nad povrchem. Pokud má člověk zrakový hendikep, není schopen ani kluzké povrchy včas zaznamenat zrakem.  Hrozí tak ztráta rovnováhy a pády, zejména při pohybu na schodech nebo nerovných površích.


5. Sněžení

Čerstvě napadaný sníh mění povrch cesty, což znesnadňuje identifikaci známých orientačních bodů – vodící linie, obrubníky nebo přechody. Vše se ztrácí pod sněhem. Ve sněhu činí problém i pohyb s vodicím psem, který se také nemůže dle vodících linií orientovat. S holí je terén neprozkoumatelný, je-li krajina pokryta bílou pokrývkou. Sníh navíc pohlcuje zvuk, což tlumí orientační sluchové podněty. Chůze sněhem také vyžaduje více fyzické námahy, což může být únavné.


6. Přímé slunce

Slabozrací mohou mít problémy s kontrastem kvůli oslnění. Osoby používající pomůcky s displejem, mohou mít problém s jeho nečitelností za přímého slunce.


7. Zima a mráz

Nízké teploty mohou omezit pohyblivost prstů, což ztěžuje manipulaci s orientačními pomůckami (např. mobilem či bílou holí). Necitlivé ruce pak přináší diskomfort a člověk je musí chránit, aby mohl pokračovat v chůzi za pomocí orientační hole. Delší pobyt venku může vést k prochladnutí, což snižuje schopnost soustředění. Zamrzlé povrchy a neviditelný led mohou být velmi nebezpečné pro ty, kteří je nevidí.


8. Bouřka

Hluk bouřky přehlušuje akustické signály, což narušuje orientaci a zvyšuje stres. Silný déšť, nárazový vítr a případné výpadky osvětlení nebo semaforů činí pohyb nekomfortním.


9. Pylová sezóna a spadané listí

Vítr roznáší prach nebo pyl, což dráždí oči, což je nepohodlné zejména pro ty, kteří se snaží své zbytky zraku využít na maximum. Slabozrací mohou mít tak zhoršené vidění kvůli podráždění očí nebo čoček. Spadané listí – i to pokryje vodicí linie a působí tak orientační těžkosti zrakově postiženému. V tomto případě snad je východiskem apelovat na příslušné městské obvody, aby pravidelně listí uklízely.


10. Kolísání počasí 

Náhlé změny teploty, vlhkosti nebo srážek mohou být nečekané, což zvyšuje riziko nepřipravenosti. Zde je vítané, když se jedinec umí rychle přizpůsobit změnám, které nastaly, což může být velmi náročné.



Nepříznivé počasí má zásadní vliv na pohyb a orientaci zrakově postižených osob. Zatímco slabozrací se mohou částečně přizpůsobit pomocí optických pomůcek. Avšak i pro slabozraké jsou změny velmi náročné, jelikož nemohou plně využít to, nač jsou zvyklí, tj. nějaká aktuální zraková ostrost, která je změnami počasí významně ovlivněna. Nevidomí se spoléhají zejména na sluch a hmat, které jsou za určitých podmínek narušeny. Je proto důležité zvyšovat povědomí o těchto překážkách a zajistit přívětivé prostředí např. dobře udržované chodníky, funkční akustické semafory a informování o změnách počasí.


Komentáře