Při práci se studentem se zrakovým postižením je třeba dbát na několik zásad tak, aby prostředí, kde se se studentem pracuje, bylo přívětivé. Student se zrakovým postižením si o svém okolí dělá detailní a správnou představu déle, musí si vše projít a osahat a z jednotlivých informací, které sluchem a hmatem získá, si složit celkový obrázek o prostředí, ve kterém se pohybuje.
Pohyb po učebně
Pro studenta se
zrakovým postižením mohou být při samostatném pohybu po třídě nebezpečné
předměty, které jsou volně ložené v prostoru. Mohou to být školní batohy,
tašky… Je dobré ostatním studentům vysvětlit, že jejich spolužákovi mohou
neuklizené věci překážet v pohybu.
Dalším rizikem
jsou otevřená dvířka skříněk, napolo otevřené dveře nebo okna a jiné nečekané
předměty ve výšce hlavy. Pro bezpečnost studentů se zrakovým postižením je
nutné odstranit z místnosti předměty, které není možné nahmatat pomocí
bílé hole. Dveře se tedy nechávají buď úplně otevřené, nebo úplně zavřené;
židle se úplně zasouvají.
Při moderních metodách výuky je často využívána skupinová
práce, a s tím souvisí i různé uspořádání lavic a střídání míst, kde studenti
sedí. Chceme-li tyto metody využívat, musíme s přítomností studenta se
zrakovým postižením počítat a reagovat na jeho individualitu. Neznamená to
ale, že bychom nemohli různé způsoby uspořádání třídy vyzkoušet. Při řešení
uspořádání lavic ve třídě musíme myslet na to, že student s těžkým zrakovým
postižením bude potřebovat více prostoru než ostatní žáci. Je to dáno např.
tím, pokud vlastní dokumenty psané v Braillově písmu, jsou daleko větší než
běžné texty v černotisku, a zároveň potřebuje mít na lavici prostor na
Pichtův psací stroj či další pomůcky. Častým řešením ve třídách je vyhrazení
jedné lavice navíc pro potřeby žáka se zrakovým postižením a pro jeho
asistenta.
Osvětlení
U osvětlení je
důležitá intenzita, druh, směr světla a umístění zdroje světla. Světlo by
nemělo působit přímo do tváře daného studenta. Mělo by jít zleva, aby si
student nestínil na pracovní plochu. Velice individuální je intenzita, někteří
potřebují přítmí jiní naopak hodně světla. Pozor na oslňování a odlesky, i ty
které se vidícímu nezdají být významné, mohou být pro zrakově postiženého
velice nepříjemné.
Teplota
Pro studenta,
který pracuje s Braillovým písmem, je velice důležitá také teplota
v místnosti, která má velký vliv na aktuální citlivost hmatu. Studená nebo
naopak potící se ruka ztrácí na citlivosti.
Barva a kontrast
Další důležitou
věcí pro lepší vidění je zajistit větší kontrast mezi předmětem a pozadím,
například černá s bílou, modrá se žlutou.
Velikost a vzdálenost
Zvětšení a přiblížení daného předmětu můžeme dosáhnout
přiblížením se k předmětu, zvětšením předmětu (např. zvětšíme písmo,
obrázek) nebo zvětšíme předmět pomocí pomůcek. Nevidomému dáme možnost si věc
prohlédnout prostřednictvím zbývajících smyslů (osahat, přičichnout, ochutnat,
poslechnout typický zvuk).
Čas
Vzhledem
k postižení zraku student potřebuje více času na provádění konkrétních
činností, snižuje se totiž přesnost a rychlost. Práce s hlasovou syntézou
je velice náročná a proto je potřeba, aby měl student se zrakovým postižením na
práci klid.
Částečnou ztrátu
zraku lze kompenzovat používáním zvětšeného písma (student ví, jaká velikost a
druh písma mu vyhovuje), k psaní žáci/studenti většinou používají fixy
z důvodu silnější stopy. Standardně bývá používáno bezpatkové písmo
(Arial, Tahoma). Dalším zajímavým prostředkem při práci se studentem se zrakovým
postižením může být „vojenská" navigace formou určení polohy cíle podle
hodin - „máš to na dvanáctce", „je to na šestce" - vždy myšleno podle
člověka, kterému pokyn dáváme. Je tak možné přesněji navigovat než pouhým
„vlevo" a „vpravo".
Zdroj:
KOCHOVÁ, K. a VACHULOVÁ, M. Integrace hezká (i těžká) práce,
didaktická část. Praha, Integrace, o.s., 1, vyd., 2010. ISBN 978-80-254-7451-8.
Komentáře
Okomentovat