V následujícím textu si představíme typy bílých holí. Řekneme si, k čemu slouží vysílačka pro nevidomé a jaké jsou její funkce. A také si povíme, co si smíme nebo nesmíme dovolit k vodicímu psu, který právě pracuje.
Lidé s vážným postižením zraku využívají při prostorové orientaci a samostatném pohybu bílé hole. Je jich několik druhů a liší se podle situace, ve které se používají:
1) Orientační bílá hůl – je dlouhá a používá se při samostatném pohybu)
2) Signalizační bílá hůl – používá se s průvodcem nebo při chůzi s vodicím psem, signalizuje, že má člověk zrakové postižení.
3) Opěrná bílá hůl – používá se u osob, které trpí sníženou schopností pohybu.
Při výběru hole je tedy rozhodující její funkce a pak také délka. Délka orientační hole se určuje tak, že když ji postavíme kolmo na zem, tak by její konec měl dosahovat ke spodní části hrudní kosti.
Délka hole signalizační není určena výškou postavy, a tak se volí většinou kratší délky.
Délka hole opěrné se vztahuje k výšce osoby tak, že když hůl postavíme kolmo k zemi, pak dosahuje do dlaně mírně pokrčené ruky.
Hole mohou být skládací, neskládací, teleskopické nebo kombinované.
K prostorové orientaci lze využívat speciální vysílačky. Jedná se o ovladač dálkový VPN – vysílačka pro nevidomé. Ta slouží k ovládání akustických majáčků, které se nacházejí na budovách či vozech MHD. Zrakově postižení ji využívají zejména při prostorové orientaci a samostatném pohybu. Tato vysílačka může být zabudovaná v bílé holi, a tak je její trvalou součástí. Nebo se prodává jako samostatná pomůcka zhruba za cenu 3200 Kč. Lze s ní také spouštět akustiku na semaforech či aktivovat elektrické zastávkové označníky. Po přetočení kmitočtu lze tento vysílač použít i v dalších evropských zemích – Slovensko, Rakousko a Německo. Vysílačka má 6 tlačítek, pod kterými jsou uloženy jednotlivé fráze. Výběr frází záleží na tom, k čemu slouží a na preferencích těch, kdo majáček poskytují.
Mezi kompenzační pomůcky patří i vodicí pes, který slouží svému pánovi jako nenahraditelný pomocník na trase v náročných i méně složitých terénech, stejně tak jako k orientaci v interiéru. Pes je schopen najít volné místo, dveře, výtah, schody a vyvést z budovy, kde se právě nachází.
Od psa se očekává maximální soustředění na jeho práci, proto: je-li pes v postroji, a tedy pracuje, tak na psa nemluvíme, neoslovujeme ho jménem, nehladíme a nekrmíme. Chceme-li pomoci při orientaci v prostoru ZP s vodicím psem, tak povely, kam jít dáváme zrakově postiženému, který si sám naviguje psa. Nesaháme, nebereme a ani nijak netaháme za postroj.
Je-li terén náročnější, sám zrakově postižený si určí, zda se chytne osoby, která ho naviguje a nechá psa jít při noze na vodítku. Je-li pes odložen na určitém místě, nehladíme jej, nemluvíme na něj, nevoláme ho k sobě. Má své pevné místo, kde musí zůstat, dokud si jej pán nevyzvedne. Kromě psovoda nikdo jiný vodicího psa nepoveluje.
Vodicí pes – výcviková střediska:
Komunikace s člověkem, kterého vede vodicí pes + dovednosti vodicího psa:
Komentáře
Okomentovat