V textu bych chtěla popsat pár mých myšlenek o samostatném pohybu lidí nevidomých a slabozrakých. Zapojím k němu i vodicího psa a v neposlední řadě i doprovod.
Prostorová orientace
Pokud se chce člověk samostatně pohybovat, přišel-li o zrak, resp. mu to jeho zrakové možnosti neumožňují, pak může zvolit již tradiční formu výuky v rámci kurzu Prostorové orientace a samostatného pohybu v jednom z krajských středisek Tyfloservisu, o.p.s. Zde dostane potřebnou edukaci k tomu, aby mohl samostatně chodit trasy, které potřebuje nejvíce a které bude využívat. Časem může samozřejmě frekventant přibírat nové a nové trasy dle svých potřeb. Rozhodne-li se spojit svůj život s vodicím psem, pak nové trasy absolvuje již s ním. Je však třeba, aby při samostatném pohybu byl člověk samostatný, schopný vyhodnotit situaci, poradit si v náročnějších situacích a zhodnotit své síly a možnosti. Posléze, je-li dostatečně zdatný v samostatném pohybu, si může pořídit vodicího psa. Pes totiž nevyhodnotí, zda je možno přejít, zda svítí na semaforu zelená, ani neví, jaké číslo spoje přijelo. Tohle vše má v kompetenci pouze jen a jen psovod sám.
Různé dispozice
Jsou jedinci, kteří dokáží možnosti prostorové orientace využít velmi efektivně. Vědí, jak vyhodnotit informace z bílé hole, dokáží si představit prostor kolem sebe pouze analýzou podnětů, které k nim přichází skrze smysly, které využívají. Dokáží tak třeba rozlišit jednotlivé zvuky, jak se zvuky v prostoru odráží a tříští, dle toho si prostor představí a vyčtou z něj důležité informace o struktuře prostoru. Někteří mají také výbornou paměť. Již při prvním seznámení se s prostorem si zvládnou zapamatovat důležité orientační body či znaky, a tak pohyb v novém prostoru pro ně není náročný. Jednotlivé informace si pak dokáží složit do celku, který jim vydá model okolí kolem nich. Umí tedy ze všech podnětů vyvodit logickou linku, která jím poskytne mapu prostoru kolem nich. Tato schopnost však není darem pro všechny nevidomé, ale mají to jedinci díky své racionalitě, logickému myšlení a prostě díky předpokladům, které dostali do vínku při narození.
Jistě se dá trénovat paměť, chůze s bílou holí, zvykání si na podněty kolem sebe. Dá se učit rozpoznat to, co slyšíme. Samozřejmě tréninkem všeho tohoto se jedinec ve svém samostatném pohybu může zdokonalit. Je však ale třeba, aby člověk chtěl na sobě neustále pracovat a zlepšovat se. I tak tohle vše nestačí, nikdy nebudou dva lidé stejní a nelze je tedy porovnávat a zobecňovat jejich schopnosti proto, že nevidí.
Člověk se může naučit držet a používat bílou hůl, ale logicky vyvodit a analyzovat závěry z prostředí kolem sebe už není tak snadné pro každého. K tomu musí mít, dle mě, jedinec předpoklady. Protože není vždy jednoduché spojit si všechny podněty, ať sluchové, hmatové či čichové, do vzorce, který dá smysl a poskytne nosnou informaci pro pohyb bez zrakové kontroly.
Doprovod
A tak, i když osoba chodí samostatně na trasách, které zná, může pro svůj pohyb volit možnost doprovodu. Ať z vlastních zdrojů či placené průvodcovské služby. Někdy člověk zvolí, z různých důvodů, i doprovod tam, kam cestu zná a umí tam dojít. Je to zcela přirozené a je vždy třeba, aby se sám nevidomý cítil komfortně bez ohledu na to, co si myslí okolí.
Pravda je, že jde-li člověk s někým, kdo ho doprovází, pak ztrácí soustředění a jako by zleniví. Tolik nesleduje trasu, kudy jde, nevšímá si právě všech těch podnětů kolem sebe, a tak zcela ztrácí přehled o dění na trase a kolem sebe. Já jsem třeba více ostražitá, jdu-li s někým, kdo mě tak často nedoprovází, abych právě byla ve střehu, kdybych musela začít řešit situaci samostatně. Jdu-li však např. s manželem, pak zcela upřímně lelkuji a relaxuji. Samozřejmě poslouchám to, co mi říká v rámci nerovností v terénu a popisu okolí. Ale nesoustředím se na to, kde jsme přecházeli, kudy trasy vedly, odkud kam byly schody, uspořádání chodeb aj. Častý doprovod může tedy otupit naše smysly a schopnost vnímání prostoru.
Není to tak, že by si člověk musel myslet, že jej doprovod hned někde nechá, ale spíše proto, kdyby jedinec neulevoval soustředění, pak by v místě, kam jde, mohl např. najít sám WC či místo zpátky na deku, lavičku či do nějakého jiného bodu, kde se s doprovodem pohybují. Že by doprovodu ulevil ve vláčení a doprovázení. Rodina a blízcí mají často ochranitelskou potřebu, a tak nevidomého nepustí ani na krok samotného, ale s přáteli to může být jiné, a pak má jedinec větší pocit soběstačnosti, když cestu do jídelny, zpět na pokoj či na venčení psa zvládne vlastně sám po několika pokusech.
Je jisté, že když jde nevidomý někam jednorázově, na nějakou akci, tak si chce užít převážně ji, a ne, aby se snažil pojmout prostor, co kdyby musel najednou jít sám. Takže za mě je dobré si najít balanc mezi přehnaným soustředěním a analyzováním podnětů, a možností si oddechnout od tohoto v přítomnosti doprovodu.
Vodicí pes
Na tomto místě mi situace chození s doprovodem připomněla doprovázení vodicím psem. Není to stejné, ale podobné. Pes je doplňkem k holi. Chůze je rychlejší, plynulejší a chodec má parťáka na cestách.
Avšak sama za sebe doporučuji, i když člověk chodí se psem, aby střídal občas chůzi se psem a samostatně pouze s holí. Jelikož, pohyb se psem je sice rychlejší, ale člověk pak ztrácí kontakt s danou trasou. Pes většinou obejde překážky, vyhne se všem terénním nerovnostem, chodec pak ztrácí kontakt s povrchem trasy pomocí hole. Vše je takové zrychlené a bez kontaktu s liniemi a orientačními body. Člověk pak méně využívá ostatní smysly, např. echolokaci k orientaci na trase, jelikož intenzita soustředění klesá s tím, že člověk část práce přenechá na psovi zvlášť, jsou-li již sehraný pár a pes trasu dokonale zná. Tím ale upadá ostražitost a intenzita smyslů. Které člověk má, pohybuje-li se pouze za pomocí bílé hole. Znalost zásad a pravidel prostorové orientace vám jednak pomůže k větší nezávislosti, ale také k bezpečnému přesunu z místa na místo vás i vašeho psa.
Poskytla jsem tedy opět pár mých zkušeností, postřehů a dojmů ze pohybu v prostoru, pokud má člověk těžké zrakové postižení. Nelze tedy tyto řádky zobecňovat, ale lze z nich čerpat např. informace a inspiraci při hledání vlastní cesty za soběstačností a samostatností.
Komentáře
Okomentovat