Zrakově postižení a technika – jaké otázky často slýcháme?

Já sama jsem uživatel asistivních technologií už poměrně dlouho a za tu dobu jsem vyslechla pár otázek či připomínek, které se vlastně opakují dodnes. Některé jsou úsměvné, některé již méně. V tomto textu si jich pár představíme. 


Linda píše na klávesnici

(foto: archiv Tyfloservisu)

Ti, co využívají pomůcky s hlasovým výstupem, tuto otázku jistě dobře znají.

"Ty tomu rozumíš? Jak to můžeš poslouchat? Mě by to lezlo na nervy…"

Ano, rozumíme tomu a na nervy nám to neleze, neboť jsme velmi rádi, že máme hlasové výstupy s hlasy podobnými lidským. Ty, které jsem používala dříve – např. na programu HAL či SuperNova, nebyly tak vlídné. 

Když používáte hlasový výstup již několik let, tak postupně jeho rychlost zvyšujete, abyste co nejrychleji přečetli text, který nemůžete jen tak projet očima, proto se zdá laické veřejnosti hlas nesrozumitelný a neposlouchatelný.


Clona obrazovky – pokud máte dotykové zařízení, které toto umožňuje, pak je možné zcela vypnout monitor pomůcky a poslouchat jen hlas. Což je výhodné např. v MHD, když nechcete, aby vám spolucestující koukali do mobilu. Hlasový výstup kvůli hluku máte ve sluchátkách, AirPody nejsou při dlouhých vlasech vidět, tak se často stává, že se lidé ptají, zda vím, že pracuji na vypnutém telefonu. Přiznám se, že se mi nechce vysvětlovat, proč je obrazovka tmavá. Tak řeknu, že není vypnutý. Ano, vypadá to všelijak, žena s bílou holí si hraje s telefonem, který má černou obrazovku v MHD.


„Výhodou“ je, když nevidíte obsah obrazovky, že můžete projíždět dění na sociálních sítích a koukat třeba na dítě, jak si hraje, a i tak máte přehled o obojím. Nevím, jak muži, ale já to takto zvládám docela obstojně 😊.


Podobná situace nastává, když ten, kdo pracuje s počítačem, nepotřebuje zapnutý monitor. Takže pro člověka neznalého věci pak vyvstane obraz někoho, kdo sedí u počítače s vypnutým monitorem, a ještě ani nepoužívá myš. Když přednáším studentům, tak je pro ně nepředstavitelné jen to, že by nepracovali s myší. Proto jim vysvětluji, že zrakově postižení zpravidla ovládají své počítače pomocí klávesových zkratek. Ovládají tak operační systém, ale i speciální programy v počítačích instalované. Jedná se o softwarové lupy či odečítače obrazovky. Podrobnosti najdete v článku zde: VÝPOČETNÍ TECHNIKA (blindicka.com)


Pro efektivní práci s počítačem je žádoucí absolvovat Kurz psaní všemi deseti na klávesnici počítače či psacího stroje v jednom z krajských středisek Tyfloservisu: Služby pro zrakově postižené | Tyfloservis, o.p.s.


V tomto kurzu se bez kontroly zraku naučíte dokonale znát rozložení kláves na klávesnici, abyste posléze mohli bezproblémově ovládat svůj digitální zápisník či digitální zvětšovací lupu. 


Další otázka, kterou jsem dostala již mockrát, je, jestli můžu dokument oskenovat a poslat zpět? Když jsem odpověděla, že samozřejmě, tak nastal údiv, jestli to zvládnu. Ano, i bez kontroly zraku můžu zaslaný dokument přečíst, a tak zjistit jeho obsah, podepsat a opět jej oskenovat a poslat tam, kam je třeba. Dříve jsem tak činila pomocí počítače a skeneru k němu připojenému, což je metoda klasická a často využívaná. 


Od doby, co vlastním produkty od společnosti Apple, a je tam ta možnost, tak s oblibou vytisknuté dokumenty skenuji přes možnost např. v Poznámkách či Souborech, a to Naskenovat dokumenty, kdy si aplikace sama zachytí okraje dokumentu a automaticky obsah vyfotí. Posléze dokument hned odešlu tomu, kdo si jej žádá, či si nechávám uložený k dalšímu využití. Jistě víte, že je řada dokumentů, které stále někdo vyžaduje k potvrzení různých údajů – jako kopie průkazu ZTP/P či pobírání invalidního důchodu. Tak je dobré je mít uloženy po ruce, jelikož je můžeme pak mailem odeslat kdykoli a ne až tehdy, až budeme doma u počítače se skenerem.


Fotoaparát – častou otázkou bývá, k čemu potřebuji v mobilu fotoaparát, a navíc ještě kvalitní, který opravdu u svého mobilního telefonu vyžaduji. Zrakově postižení využívají své mobilní telefony jako multifunkční zařízení. Používají je ke čtení textu pomocí OCR (jako KNFB Reader či Voice Dream Scanner), k rozpoznávání různých věcí pomocí TapTap See, rozpoznávají čárové kódy, barvy nebo peníze. K tomu všemu využívají různé aplikace, např. Seeing AI či Envision AI. Aby byly výsledky co nejvíce validní, je právě třeba mít kvalitní fotoaparát, proto je na jeho kvalitu kladen takový důraz.   



To bylo tedy pár řádků se zkušenostmi s výpočetní technikou v souvislosti se zrakovým postižením a některými předsudky, které toto téma stále doprovázejí. 


Komentáře