Komunikace se zrakově postiženým ve zdravotnickém zařízení

 Z vlastních zkušeností, ale i z příkladů na sociálních sítích je zřejmé, že zdravotničtí pracovníci často nevědí, jak se chovat a komunikovat s člověkem se zrakovým postižením. Následující řádky mohou být takovým malým návodem či radou, jak při setkání se zrakově postiženým jednat při lékařském vyšetření.


Linda sedí na lavičce vedle sochy matky s dítětem



1.   Mějte respekt k osobě zrakově postiženého – několikrát se mi stalo, že personál zpochybnil mé zrakové postižení nevhodnými poznámkami ve stylu, aha, vy nevidíte či vy ale ještě něco vidíte, jé, vy máte bílou hůl…Není vhodné se vyptávat a ověřovat si, zda daný člověk vidí/nevidí a jak – není v kompetenci chirurga zjišťovat míru vašeho zrakového postižení (nebavíme se o vyšetření u očního lékaře).


2.   Oslovte zrakově postiženého jménem – většinou je člověk objednán jmenovitě na daný čas a datum, pak tedy hovoříte-li směrem k člověku, který je označen holí/vodicím psem, a je patrné, že má zrakový hendikep, oslovte ho jménem, nepokoušejte se o oční kontakt. Ani pokud budete koukat na daného člověka, nemusí být patrné, že mluvíte na něj, je-li v místnosti více lidí. Avšak pokud se zrakově postiženým již hovoříte, pak hovořte na něj přímo, nehovořte bokem, ani zády, zrakově postižený toto velmi dobře rozezná sluchem. Oslovení zrakově postiženého: Oslovení zrakově postiženého (blindicka.com)


3.   Nabídněte pomoc – vidíte-li, že má člověk bílou hůl, která je zpravidla viditelná, nabídněte, zda můžete člověka se zrakovým hendikepem doprovodit do ordinace, a to i přesto, že má s sebou doprovod. Já velmi ocením, když mi zdravotní sestra nabídne, že mě doprovodí za lékařem, že pokud doprovod chce zůstat v čekárně, tak může.


4.   Když nevíte, jak zrakově postiženého doprovodit, tak mu nabídněte paži, on se za ni pověsí a bude vás následovat. Zrakově postižený bude kopírovat vaše pohyby a bude vás automaticky následovat. Budete-li ho usazovat, stačí říci, že se může posadit na židli, na kterou položíte jeho ruku, zrakově postižený se usadí již sám: Jak se chovat a komunikovat s lidmi se zrakovým postižením (blindicka.com)


5.   Vyhněte se frázím – usaďte se támhle, tam je místo/židle, támhle sedí lékař – je-li to nutné popište, co myslíte: vpravo od vaší pravé ruky je židle, po vaší levé ruce sedí lékař.


6.   Jelikož zrakově postižený nemá zrakovou kontrolu, tudíž nevidí, co děláte, tak popisujte vše, co se týká jeho osoby – naberu vám krev, vyhrňte si rukáv, teď to píchne, změřím vám krevní tlak, vyhrňte si triko, píchnu vám injekci proti srážení krve. Stalo se mi, přišla sestra, vyhrňte si triko, vyhrnula jsem, náhle úlek, píchla do mě injekci, aniž by mě upozornila, že bude něco takového dělat.


7.   Víte-li, že hovoříte s někým, kdo špatně vidí, představte se. Často se stává, že přijde lékař a domnívá se, že si přečtete vizitku na plášti. Já osobně se ptám, jak se daný člověk jmenuje, potřebuji-li to z nějakého důvodu vědět.


8.   Je-li třeba upozornit jiný personál na to, že člověk, o kterém se bavíte, je nevidomý, zachovávejte jeho důstojnost. Nebavte se o něm ve stylu, ona je slepá, doveď ji tam a tam. Postačí říci: paní Nováková má problém se zrakem, ber na to zřetel a doprovoď ji na RTG. Zrakově postižení mají problém se zrakem, nikoli sluchem.


9.   Pokud jste se již ve zdravotnickém zařízení společně viděli několikrát, a tak se znáte, stejně stále oslovujte zrakově postiženého jménem, chcete-li ho pozdravit, pak se představte, ať si vás může zařadit.


10.        Přijde-li na vyšetření zrakově postižený v doprovodu, veškeré záležitosti kolem osoby zrakově postiženého, konzultujte pouze s ním, nikoli s doprovodem: Doprovod zrakově postiženého není jeho mluvčí (blindicka.com)


11.        Je-li třeba, aby si zrakově postižený před vyšetřením odložil, pak mu řekněte, kde najde židli, případně ho k ní doveďte, to samé platí i po skončení vyšetření, aby své věci opět našel.


12.        Je-li v místnosti více lidí, např. čekajících na vyšetření, dejte najevo, že již nehovoříte se zrakově postiženým, že odcházíte či hovor již směřujete k jinému pacientovi. Je pak nepříjemné, když člověk reaguje na hovor, který již nepatří jemu.


13.        Pokud z vyšetřovny odcházíte, upozorněte na váš odchod, zrovna tak na váš návrat, ať má zrakově postižený přehled o vašem pohybu.


14.        Při hospitalizaci se snažte nechat věci zrakově postiženému přesně tam, kde je má. Má v tom svůj systém a každá věc má své pevné místo: Proč je pro zrakově postižené tak důležité, aby měly věci své pevné místo? (blindicka.com)


15.        Je-li nějaké místo, kam se má ze svého pokoje zrakově postižený přesunout, doprovoďte ho tam. Je možné, že po pár dnech se to již naučí, ale zeptejte se, zda potřebuje doprovodit.


16.        Stravování – je-li třeba, aby si každý sám přinesl jídlo a odnesl prázdné nádobí na určené místo, pomozte zrakově postiženému. Já vždy v nemocnici ocenila, když mi tác s jídlem byl přinesen, jelikož jít poslepu s tácem plným jídla není zrovna to, co by člověk vyhledával.


17.        Není nutné člověka se zrakovým hendikepem krmit – stalo se mi, že sestřičky byly velmi pozorné a měly snahu mě nakrmit. To není úplně třeba, ani není nutné jídlo zrakově postiženému krájet, postačí, když popíšete, co se na talíři nachází podle hodinových ručiček: na dvanácté brambory, na trojce rajče, na šestce maso.


18.        Je-li to možné a víte, že se po oddělení pohybuje člověk se zrakovým postižením, nejsou žádoucí volně ložené předměty na zemi – kýble s vodou, koště aj.


19.        Dáváte-li zrakově postiženému nějaké dokumenty, není žádoucí je položit před něj a neupozornit ho na to, stačí je dát přímo do ruky, zrakově postižený si již zařídí jejich uložení.


20.        Je-li třeba, aby si vzal zrakově postižený nějaké léky či změřil teplotu, a někdo mu nechal léky a teploměr na stolečku v domnění, že si všimne, tak pravděpodobně se tak nestane, je třeba ho na to upozornit slovně.


21.        Chcete-li na pozdrav zrakově postiženému podat ruku, tak stačí říci, že ji podáváte, sám zrakově postižený si nabízené pravice všimnout nemusí.


22.        Vodicí pes má přístup takřka do všech zdravotnických zařízení, za určitých podmínek může být přítomen i při hospitalizaci, to se však odvíjí od typu hospitalizace a od podmínek, které si stanoví jednotlivá zdravotnická zařízení. Já osobně na ambulantní vyšetření chodila vždy se psem – tj. sono, zubař, odběr krve, oční, ORL. Avšak jsem se nedožadovala přítomnosti psa při výkonu na sálku, byť byl výkon pouze ambulantní. Jak se chovat k člověku, kterého doprovází vodicí pes: Komunikace s člověkem, kterého vede vodicí pes + dovednosti vodicího psa (blindicka.com)  


Další odkazy k tématu:


Co (ne)dělat v přítomnosti zrakově postiženého: Co (ne) dělat v přítomnosti zrakově postiženého (blindicka.com)


10 věcí, kterými zrakově postiženého nepotěšíte: 10 věcí, kterými zrakově postiženého NEpotěšíte (blindicka.com)


Slabozraký je také zrakově postižený: Slabozraký je také zrakově postižený (blindicka.com)


Stereotypní pohled na zrakové postižení: Stereotypní pohled na zrakové postižení (blindicka.com)


Smyšlenky a domněnky o životě se zrakovým postižením: Smyšlenky a domněnky o životě se zrakovým postižením (blindicka.com)


 

Komentáře