Pracujeme s hendikepem – problémy při zaměstnávání OZP I.

    Tento text přináší můj pohled na to, proč je stále problém se zaměstnáváním OZP.  Jaké kroky by se měly řešit a co by mohlo v prosazení se na trhu práce pomoci - nejen zrakově postiženým, ale všem osobám se zdravotním hendikepem. 

    Základním problémem je nedostatečná zaměstnanost osob se zdravotním handicapem. V případě tohoto článku se jedná o konkrétní skupinu – skupinu lidí se zrakovým hendikepem.  Zrakově postižení (dále jen ZP) jsou minoritní skupinou lidí se zdravotním postižením, která je špatně umístitelná na trhu práce. ZP jsou špatně konkurence schopní při hledání zaměstnání v důsledku svého zdravotního hendikepu. Jelikož tito lidé neměli v životě takové štěstí a narodili se s postižením, či ho nějakým způsobem během svého života získali, nemělo by to být překážkou v jejich kvalitním uplatnění na trhu práce. 

    Tito lidé mohou být kvalifikovanou silou pro budoucí zaměstnavatele. Jsou často erudování v různých vědeckých oblastech, ať se jedná o inženýry či humanitně zaměřené vědce, ale jsou také výborně jazykově či manuálně nadaní. ZP jsou schopni tedy vykonávat jak duševní, tak i manuální práci, která je samozřejmě přizpůsobena aktuálnímu zdravotnímu stavu, tj. druhu zrakového postižení. I přes toto všechno často ZP při hledání zaměstnání nedostanou příležitost demonstrovat svoje nabité dovednosti a zkušenosti, jelikož jsou stigmatizováni právě svým handicapem. Řada zaměstnavatelů často netuší, že znevýhodnění jednoho může být výhodou, resp. nemusí být bariérou pro druhého. Protože na OZP zaměstnavatelé dostávají dotace či příspěvky, je třeba řešit nedostatečnou informovanost v řadách zaměstnavatele i budoucího zaměstnance, aby oba věděli jak své povinnosti, tak i případné benefity. 

    Osvětová činnost a šíření co nejvíce informací o ZP by měla usnadnit zaměstnávání lidí se ZP v tom, že jim samotným pomůže na cestě při hledání relevantního zaměstnání tak, aby rozhodujícím kritériem nebyl jejich handicap, ale nabité znalosti a dovednosti. Je třeba řešit sebeprezentaci a osobní rozvoj ZP na trhu práce, díky které by sobě našel důstojné pracoviště, které bude splňovat nároky na OZP. 

   

    A jaké jsou podle mě příčiny tohoto problému? Příčiny problému lze spatřit jak na straně hendikepovaných, tak na straně většinové intaktní populace. Společnost je stále nastavena ve větší míře tak, že co je odlišné či špatně pochopitelné a těžce uchopitelné, tak od toho se odvrací zrak. Strach z jinakosti vytváří bariéry mezi lidmi s handicapem a těmi bez něj. Na vině je špatná informovanost o daném problému, nebo informovanost částečná či nijaká. Z toho plynou přehnaně zkreslené informace o tom, jak vlastně postižený člověk vystupuje, komunikuje a často i vypadá. Proto vznikají předsudky tam, kde nejsou na místě. A protože handicapovaní se s takovým přístupem setkávají často, odráží se tato  situace i na nich samotných, což často vede k nízkému sebevědomí a špatné schopnosti prezentovat sama sebe s očekáváním neúspěchu a odmítnutí ze strany toho, kdo zaměstnání poskytuje, ale je nedostatečně informován pokryteckou společností. 

    Problém je tedy mezi nevyhovující komunikací mezi oběma těmito světy, Není-li kvalitní komunikace, tak výsledkem nemůže být ani kvalitní závěr. 

    A co by se mělo změnit? Měla by to být podpora zaměstnanosti a adaptability pracovní síly, tj. přístup k zaměstnání zrakově postižených. Změny by měly působit na poli systému kariérové a poradenské podpory dané cílové skupiny. Bylo by žádoucí připravit systém programů vzdělávání, poradenství a informační podpory. 

    Cílem by mělo být zaměřit se na osobní rozvoj ZP a na vyhodnocování jeho případné další profesní působnosti. Součástí poradenské činnosti by mohlo být psychologické zhodnocení, z nějž by se vycházelo při hodnotících kritériích klienta (ZP). Cílem poradenství a dalších souběžných aktivit by mělo být dosáhnout toho, aby ZP rozvíjel své osobní zdroje tak, aby byl v budoucnu schopen definovat své cíle, případně je změnit, a to v horizontu aktuálním, ale i dlouhodobém.  Cíl klienta by měl být reálný a udržitelný. 

    Ráda bych, aby se umožnilo začleňování osob se zrakovým postižením do pracovního procesu a učinily se tak z nich relevantní síly na trhu práce. Stěžejní je zajistit maximální rozvoj ZP, a to ve spolupráci s odborníky z jednotlivých oblastí (vzdělávání, poradenství, informačních technologií, psychologie), a to formou síťování. Cílem by mělo být nastavení kvalitních podmínek pro inkluzivní zaměstnávání osob se zrakovým handicapem. 

Pokračování: Pracujeme s hendikepem – problémy při zaměstnávání OZP II