Tyfloservis ve Snoezelenu

    8. července 2020 zamířil celý tým plzeňského Tyfloservisu do Papírenské ulice v Plzni. Na této adrese sídlí SeniorCentrum SeneCura, což je síť domovů pro seniory a domovů se zvláštním režimem.

    Měly jsme zde domluvenou prezentaci služeb a pomůcek Tyfloservisu pro klienty domova, kteří by, vzhledem ke svému věku, mohli mít problémy se zrakem, a my jim tak mohly nabídnout možnosti, jak si vybrat a získat vhodnou kompenzační pomůcku. Díky komunikačnímu šumu k tomuto nakonec nedošlo.

     V rámci návštěvy jsme hlavně ale navštívily místnost Snoezelen, která byla nově zřízena právě v domově v Plzni. Snoezelen je vlastně taková meditační místnost, která rozvíjí senzorické zkušenosti; podporuje vnímání návštěvníků, cílem je relaxace, uvolnění a navození pocitu bezpečí a důvěry. Návštěvníci mají získat pocit pohodlí, a probudit tak v sobě otevřenost a komunikativnost.

    Místnost je multisenzorická, takže by měla stimulovat více smyslů najednou. Pracovnice domova pro seniory nás ochotně uvedla do Snoezelenu. Moje vnímání prostředí je jiné než intaktní společnosti, a tak popíšu zážitek sama za sebe jako člověka prakticky nevidomého.

    Místnost byla obdélníkového tvaru. Na můj vkus příliš úzká. Posadila jsem se do polohovatelného, vcelku pohodlného křesla. Místnosti dominovaly hlavně barevné světelné efekty – optická vlákna, která visela na dvou místech z adaptérů ze zdi, měnila barvy v časových intervalech. Vlákna visela v blízkosti křesel, aby konzument místnosti mohl vlákna na sebe rozložit a vnímat tak zcela zblízka jejich barvy. Asi by mi přišlo praktičtější, kdyby vlákna byla mobilní a ne fixovaná pouze na jedno místo.

    Dalším dominantním prvkem byla tzv. disco koule, která při zapnutí vrhala velmi ostré světlo – opět v měnících se barvách. Koule házela pak na strop světelné obrazce v příslušné barvě. Za mě tento prvek byl spíše iritující nežli relaxační.

    Další prvek v místnosti založený na hře barev byl vodní sloup či válec, ve kterém probublávala voda s typickým zvukem a opět se voda barevně měnila. Když by návštěvník místnosti preferoval jen jednu barvu z barevných možností, tak šlo vybrat jen tu jednu a atrakci ponechat svítit jednobarevně.

    Pro stimulaci čichu zde jsou přítomny vonné lampy a difuséry s různými vůněmi. K podpoření vizuálního vjemu se v místnosti nachází dataprojektor, který může promítat přes roztomilá koťátka, až po uklidňující pláže moře, při kterých se za doprovodu světel dá relaxovat v oněch pohodlných křeslech.

    Místnost deklarovala odhlučnění a zatemnění. Zatemnění dle mého názoru bylo dostačující, odhlučnění se mi zdálo slabší, i přes rozhovor mezi námi v místnosti, jsem velmi dobře slyšela klasický ruch v domově.

    Jako celek mi místnost přišla zajímavá a určitě pro seniory je zpříjemněním denní rutiny. Terapie v místnosti je pro některé klienty jistě přínosem. Místnost by měla být multisenzorická – za sebe bych uvítala více vjemů hmatových a čichových - např. při příchodu nějaký čichový vjem, který by charakterizoval to, že jsme vstoupily do terapeutické místnosti a ne do kanceláře, což na mě tak zprvu působilo. Ocenila bych i nějaký hmatový vjem např. koberec na podlaze či jinou charakteristickou podlahovou krytinu. Chyběly mi i další hmatové vjemy. Postrádala jsem další prvky v místnosti, na které by se dalo v průběhu relaxace sahat, a vnímat je tak pouze hmatem. Místnost je tedy založena především vizuálně, což není předmětem kritiky, neboť převážná část klientů domova nemá problém se zrakem. Věřím, že i slabozraký návštěvník by ocenil barevné spektrum atrakcí v místnosti.

    Jako zdroj nové inspirace a rozšíření si vlastních obzorů návštěvu Snoezelenu velmi chválím. I jako terapeutický prvek si klienti domova místnost jistě hodně cení. Protože i v Tyfloservisu pracujeme převážně se seniory, tak návštěvu místnosti velmi kvituji.