Sociální rehabilitace je soubor činností, které směřují k samostatnosti a soběstačnosti daného jedince. Při rehabilitaci se rozvíjí dovednosti a schopnosti člověka. Nacvičují se dovednosti, které jsou nezbytné pro samostatný život jedince. Činnosti sociální rehabilitace probíhají způsobem, který využívá a umožňuje zachovat schopnosti, potenciál a kompetence klientů (zákon č.108/2006 Sb.§70).
Každá služba, která poskytuje sociální rehabilitaci má jinou cílovou skupinu, a tak má také jiné kurzy či služby, které poskytuje. Ve dřívějších článcích jsem se zmiňovala o Kurzu prostorové orientace a samostatného pohybu, o Braillově bodovém písmu, ale také Sebeobsluze v rámci popisu úkonů zrakově postiženého v kuchyni.
Tyfloservis, o.p.s. poskytuje mimo těchto kurzů, které jsou využívány velmi hojně klienty, ještě další dva kurzy, o kterých se tolik nehovoří, ale jsou stejně významné.
Jedná se o:
1. Nácvik vlastnoručního podpisu
Když přednáším studentům, tak se velmi často ptají, nač člověk, který je nevidomý, potřebuje psát. Člověk, který je od narození zcela nevidomý a nikdy se neučil psát rukou, tedy latinkou, nikdy nedržel pero, nepsal do písanky, učil se Braillovo bodové písmo, tak i ten potřebuje podepsat různé smlouvy, chce se oženit/vdát, sepsat nájemní smlouvu aj. Proto je k dispozici v Tyfloservisu tento kurz, kde se člověk opravdu učí držet tužku, rozepisovat ruku, zvykat ruku na to, že bude psát. Učí se obloučky, vlnovky a další rozepisovací dovednosti. Dělají se různé reliéfní nákresy, plánky, kde se ukazuje (hmatem se čte) to, jak se písmenka z jména klienta píšou a vypadají.
Učí se nejprve základy, písmeno po písmenu, napojování písmen, malá/velká písmenka, až z celé výuky je spojeno výsledné jméno.
Nejsou to jen nevidomí od narození, ale i ti, co oslepli v dospělosti. Byli zvyklí na to, že na psaní vidí, najednou se opravdu neumí podepsat. I ti potřebují nacvičit podpis bez kontroly zraku. Pak jsou tu ženy, co se vdaly, nebo změnily příjmení, najednou je třeba nácvik nového podpisu. Proto je tento kurz také neméně významný.
Délka trvání kurzu je individuální – podle délky příjmení/jména, lze se učit oboje, dle preferencí klienta, záleží také na schopnostech člověka, dle toho se odvíjí trvání kurzu.
Já sama na sobě cítím, že jak nepíšu rukou již několik let, a pak se mám někde podepsat, že mi to také činí jisté problémy a musím se na to soustředit. Je přirozené, když nějakou činnost dlouho neděláme, že máme tendenci zapomenout, jak se dělá.
2. Psaní všema deseti na klávesnici počítače či psacího stroje
Tento kurz bývá pro studenty také velkou záhadou. Jelikož stále panuje přesvědčení, že když člověk nevidí, to znamená, že je mu zapovězena výpočetní technika, že rozhodně nemůže pracovat s počítačem.
Opak je samozřejmě pravdou. Lidé se zrakovým hendikepem dnes standardně pracují s informačními technologiemi – využívají zvětšovací programy, odečítače obrazovky či hmatové výstupy v podobě braillských řádků – o řádku více informací zde: Braillovo bodové písmo - pomůcky (blindicka.com)
Pro lidi bez zrakového hendikepu je vždy těžké si představit, že budou pracovat s počítačem bez myši a bez zapnutého monitoru. Ano, tohle je realita a i praxe. Lidé zcela nevidomí si velmi často monitor nezapínají. Ti, co mají zbytky zraku, jako já, využíváme možnost si pomocí speciálního programu zvětšit obsah obrazovky. I když já to už mám spíše jako psychologický efekt, jelikož stejně musím mít zapnutý hlasový výstup. Tudíž lze kombinace všech zmiňovaných možností.
Ale vždy je třeba znát dokonale rozložení klávesnice, jelikož počítače/notebooky ovládáme pomocí klávesových zkratek. Týká se to jak operačního systému, tak i speciálních softwarů. Je tedy třeba znát dokonale umístění všech kláves na klávesnici, abyste mohli efektivně se svým softwarovým vybavením pracovat. Posléze je možné za pomocí počítače provádět vše, co dělají lidé, kteří k práci s počítačem využívají svůj zrak.
Často slýcháme v Tyfloservisu, že když byl klient mladý/mladá a chodili do práce, tak písmenka hledali na klávesnici a datlovali dopis dvě hodiny. Nyní, když mají zrakový hendikep, tak píšou tak rychle, jak nikdy za svůj život nepsali. Tudíž než se člověk rozhodne, že bude pracovat s počítačem a neumí psát všema deseti, tak je žádoucí tento kurz absolvovat.
Já sama se učila psát všema deseti na základní škole pro zrakově postižené, tenkrát ještě na psacím stroji. Když jsem posléze zrak ztrácela, tuto dovednost jsem zpětně velmi ocenila. Bližší informace o kurzech, službách a dalších zajímavostech o Tyfloservisu se dozvíte na odkazu tady: www.tyfloservis.cz
Komentáře
Okomentovat