Braillovo písmo a mýty kolem něj

 I kolem Braillova písma existuje několik mýtů a mylných představ, které často vycházejí z neznalosti nebo zkreslené představy o životě nevidomých lidí a samotného bodového písma. Přináším pár omylů, které vyplynuly z posledních setkání se studenty, s veřejností, ale i samotnými lidmi se zrakovým hendikepem.

Mýty:

1. Každý nevidomý ovládá znalost Braillova písma

Ve skutečnosti ne všichni nevidomí Braillovo písmo ovládají. Mnoho lidí, kteří přišli o zrak v dospělosti, se s Braillovým písmem seznamuje jen okrajově nebo vůbec. Často místo něj využívají technologie, například čtečky obrazovky nebo čtečky hlasových etiket (Penfriend). Výuka Brailla je však běžná u dětí, které jsou nevidomé od narození. Učí se jeho znalost hned na základní škole, Braill je pro ně symbolem gramotnosti. Lidé, kteří ztrácí zrak v pozdějším věku, chtějí umět číst v bodopisu např. popisky na lécích či čísla ve výtahu. 

2. Braillovo písmo je zastaralé a dnes už zbytečné

Technologie sice rozšířily možnosti přístupu k informacím, ale Braillovo písmo má stále nezastupitelné místo, zejména pro psaní, čtení, učení pravopisu, matematiky nebo programování. Je to také jediný způsob, jak mohou nevidomí skutečně „číst“ písmena hmatem, nikoli jen poslouchat text lineárně. Tím, že člověk nebude mít kontakt s textem, bude jej pouze poslouchat, bude ztrácet představu o struktuře a pravidlech týkajících se zápisu sdělení. Často pak vídáme v psané podobě velké množství chyb gramatických i stylistických, které jsou způsobeny pouze poslechem hlasového výstupu bez řádného kontaktu s textem. 

3. Braillovo písmo je jakýsi typ jazyka

Braillovo písmo není jazyk, ale písmo. Je to tedy systém zápisu již existujících jazyků pomocí hmatových bodů. Existuje například český, anglický, francouzský nebo německý braillských zápis – každý přizpůsobený pravidlům daného jazyka. V některých zemích existuje ještě tzv. zkratkopis (každý znak reprezentuje skupinu hlásek).

4. Braillovo písmo je složité se naučit

Pro vidícího člověka může působit složitě, ale pro nevidomé je to přirozený způsob čtení. Základní písmena Braillova písma se zakládají na kombinacích šesti bodů a lidé se ho učí podobně jako běžné čtení za pomoci pedagoga či instruktora (www.tyfloservis.cz). Učení může být náročnější pro ty, kteří o zrak přišli v dospělosti a nemají citlivá bříška prstů. Naučit se kombinace jednotlivých písmen či znaků není náročné, náročnost je pak v tom rozeznat je hmatem. Čím je člověk starší, tím je horší citlivost prstů zvlášť, trpí-li např. člověk nějakou chorobou (např. neuropatií).

5. Braillovo písmo se používá jen v knihách

Braillovo písmo se používá i v každodenním životě – ve výtazích, na lécích, na krabičkách čajů, popiscích expozic, štítcích v domácnosti… Ti, kteří ovládají zápis v bodopisu, si rádi systematizují svou domácnost právě popisy v bodovém písmu. Dávají tomuto zápisu přednost před technologickými vymoženostmi. To pomáhá nevidomým lidem být samostatní.

6. Nevidomí lidé Brailla nepotřebují, když mají technologie

Hlasové výstupy a technologie nejsou náhradou, ale doplňkem. Stejně jako vidící člověk někdy čte tištěný text a jindy poslouchá audioknihu, i nevidomí kombinují Braill a audio podle situace. Braill je navíc velmi důležitý při psaní, studiu gramatiky, cizích jazyků nebo třeba v hudbě (i notový zápis se činí v Braillu). Ti, kteří studují matematiku, fyziku, chemii a další přírodní vědy činí své zápisy také za pomocí hmatných bodů Braillova písma.