Následující metodika se zaměřuje na souhrn doporučení, které by mohly pomoci při distanční výuce žáka se speciálními vzdělávacími potřebami, a to konkrétně pro žáky se zrakovým postižením. Jsou zde tipy na technické vybavení, na úpravu prostředí či didaktické postupy. Manuál vznikl pro projekt Vzděláním k úspěchu bez bariér Západočeské univerzity (více čtěte v článku Reportáž o projektu VZBB a problematice distanční výuky v České televizi), ale věřím, že jeho obsah může pomoci pedagogům či školským pracovníkům, kteří budou mít možnost jej přečíst. Inspiraci na postupy mohou hledat jak pedagogové, tak rodiče dětí se zrakovým hendikepem, a to ať jsou ve školství základním, středním či vysokém.
Celý manuál, který zahrnuje i další hendikepy (sluchový, duševní aj.) a postupy, jak pracovat při distanční výuce najdete zde: Distancni-vyuka-a-zaci-se-SVP.pdf (zcu.cz)
1. Jak efektivně podpořit žáky se zrakovým postižením při přechodu na distanční výuku?
Důležitá při studiu je motivace zvlášť, když se studium odehrává mimo oficiální instituci. Je třeba neustále apelovat na studenty s tím, jak je jejich vzdělávání důležité pro jejich zařazení do společnosti i s tím, že trpí nějakým handicapem. Často velmi kladně působí zkušenost někoho, kdo má stejný či podobný handicap, vystudoval a teď úspěšně vykonává zajímavou činnost, ve které se mu daří a je ceněn svým okolím, zejména intaktními jedinci.
Při domácí výuce zrakově postiženého je třeba zajistit pro tohoto žáka přívětivé prostředí, které mu umožní doma pracovat efektivně a produktivně jako ve školském zařízení. Konkrétně pro zrakové postižení je klíčové pro studium přívětivé prostředí. Je tedy třeba zajistit:
a) Vyhovující osvětlení místa, kde bude výuka probíhat - U osvětlení je důležitá intenzita, druh, směr světla a umístění zdroje světla. Světlo by nemělo působit přímo do tváře daného studenta. Mělo by jít zleva, aby si student nestínil na pracovní plochu. Individuální je intenzita, někteří potřebují přítmí jiní naopak hodně světla. Je třeba dávat pozor na oslňování a odlesky, i ty které se vidícímu nezdají být významné, mohou být pro zrakově postiženého velice nepříjemné.
b) Teplota v místě výuky – student, který pracuje při studiu s Braillovým bodovým písmem bude potřebovat přiměřenou teplotu, neboť ta má vliv na citlivost hmatu, není žádoucí, aby se ruka potila, či byla příliš studená – citlivost se pak ztrácí.
c) Kontrast, barva, velikost a vzdálenost – třeba dbát na kontrastu předmětů a pozadí, např. při rozložení pomůcek na stole, tak aby např. nesplývaly s pracovní deskou a student je mohl efektivně najít, takže je třeba hlídat či rozložit pomůcky tak, aby byl prostor přehledný (např. černé na bílém, žluté na modrém či obráceně aj.). Zrakově postižení musí mít možnost si dostatečně přiblížit předměty (materiály), s kterými pracuje, ať tím, že se k nim přiblíží fyzicky a prohlédne si je, či si je osahá, přičichne, poslechne. Texty, obrázky – musí dostávat zvětšené (dle jeho aktuální potřeb dle zrakové vady) či musí mít možnost si je zvětšit pomocí kompenzačních pomůcek, aby mu byl znám obsah toho, co zvětšuje.
2. Jaké pomůcky mohou při výuce pomoci?
Žák se zrakovým postižením bude pro své studium využívat hlavně pomůcky, které jsou určeny pro práci s textem.
Optické pomůcky – lupy – se uplatní při čtení krátkých textů, důležité je zajistit vhodné osvětlení v místnosti. Může se jednat o lupy do ruky, stojánkové, řádkové. Lupy mohou být s osvětlením či bez.
Optoelektrické pomůcky – jedná se o stolní či přenosné kamerové lupy – dosahují velkého zvětšení, lze si nastavit velikost písma či kontrast podkladu, zaostřit či upravit jas.
Výpočetní technika – jedná se o speciální softwary ve formě odečítačů obrazovky či softwarových lup. Jsou vhodné ke čtení, psaní, ke zpřístupnění a zpracování informací, dokáží zvětšovat text. PC může mít hlasový, hmatový výstup. Nevidomý uživatel obsluhuje PC (digitální čtecí přístroj s hlasovým výstupem) pouze pomocí klávesnice (klávesových zkratek), slabozraký uživatel obsluhuje PC (digitální zvětšovací lupa) pomocí zvětšovacího programu, kdy vidí pouze malou část obrazovky. Tyto pomůcky slouží především pro komunikaci a získávání informací.
Odečítače obrazovky – software převádějící informace do alternativního výstupu (hlasový – informace jsou předčítány počítačem nebo hmatový – pomocí braillského řádku jsou informace převáděny do Braillova písma).
Softwarové lupy – program, který zvětšuje informace na obrazovce počítače. Možná je i kombinace hlasového výstupu, jakožto hlasová podpora.
Braillský řádek – zobrazuje informace pomocí Braillova písma. Využívají ho většinou ti uživatelé, kteří jsou nevidomí od narození či dětství. Důležitý komponent při práci s odbornými a rozsáhlými texty. Braillský řádek se připojuje k PC, speciální braillský řádek může samostatně sloužit jako zápisník.
Čtečky tištěných předloh – čtečky převádějí tištěnou předlohu na hlasový výstup. Na trhu je výběr z několika možností – Read Easy, Omni Reader, Clear Reader.
OrCam My EyeOrCam je malá kamera, která je magnety přichycena k nožičkám brýlové obruby. Kamera snímá prostor před uživatelem, dotykovými gesty hlasovým výstupem sděluje informace, které kamera sejme – lze takto předčítat knihy či text před sebou.
Další pomůcky pro zrakově postižené – diktafony, digitální zápisníky, Pichtův psací stroj, pomůcky na psaní (výrazné fixy, speciální sešity či klávesnice pro slabozraké)
3. Jaké metody vzdělávání, doporučené postupy můžeme dát učitelům, doporučené vzdělávací programy?
Je třeba brát ohled na to, že skupina zrakově postižených je velmi heterogenní. Charakter zrakového postižení a jeho dopady na kognitivní a afektivní rozvoj jedince mohou být velice rozdílné. Stupeň zrakového postižení není vodítkem ke konkrétním specifickým studijním nárokům – dva studenti se stejným stupněm zrakového postižení budou mít rozdílné nároky a techniky práce. Navíc je rozhodně nutné zohlednit věk, ve kterém došlo ke ztrátě zraku a fakt, zda se jednalo o náhlou ztrátu zraku, či zda se jedná o ztrátu zraku progresivní. Tyto faktory mohou mít bezprostřední vliv na dosaženou úroveň dovedností kompenzovat svůj konkrétní zrakový handicap a s tím spojené techniky práce a tedy i na specifické vzdělávací nároky.
Dbát na rychlost čtení – zrakově postižený čte velmi pomalu, čte-li Braillovo bodové písmo, pak je třeba dbát také na rychlost čtení, jakou ovládá.
Když student čte pomocí hlasového výstupu, tak nečte, ale poslouchá. Pomocí Braillova písma skutečně čte, vnímá reálný zápis textu. Je-li text čten bez vizuální podpory (hlasový výstup/Braillský řádek) – informace je získávaná lineárně.
Stále je třeba myslet na to, že zrakově postižený má omezený přístup k informacím. Procházení byť odpovídajícím způsobem upraveného studijního materiálu je pro něj velmi náročná činnost, na kterou musí vynaložit mnoho energie a rozhodně více času než jeho vidící kolegové. Při výuce zrakově postiženého je třeba dbát na časovou dotaci při plnění úkolů.
Vzhledem k postižení zraku student potřebuje více času na provádění konkrétních činností, snižuje se totiž přesnost a rychlost. Práce s hlasovou syntézou je velice náročná a proto je potřeba, aby měl student se zrakovým postižením na práci klid.
Částečnou ztrátu zraku lze kompenzovat používáním zvětšeného písma (student ví, jaká velikost a druh písma mu vyhovuje), k psaní žáci/studenti většinou používají fixy z důvodu silnější stopy. Standardně bývá používáno bezpatkové písmo (Arial, Tahoma).
Při práci se studentem se ZP je třeba se optat ne jeho zrakové postižení a techniky práce, ať má pedagog představu, jak se studentem pracovat – jaké používá pomůcky, co mu dělá potíže aj.
Je třeba hledat alternativní postupy k dosažení navržených cílů – snažíme se úkoly modifikovat či přizpůsobovat možnostem ZP. Je třeba se snažit veškeré vizuální projevy převést do projevu verbálního, třeba je neustálá motivace ZP k tomu, aby o svých potřebách hovořil a sděloval je pedagogovi. Je třeba volit také výukové metody a postupy, aby mohl být ZP student relevantně zapojen.
Důležitá je příprava studijních textů - „Do práva autorského nezasahuje ten, kdo výhradně pro potřeby zdravotně postižených v rozsahu odpovídajícím jejich zdravotnímu postižení, a nikoliv za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu zhotoví nebo dá zhotovit rozmnoženinu vydaného díla; ...“. (§ 38, odst. 1, zákona 121/2000 Sb. O právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským).
Přístupný studijní text – ZP student potřebuje text v digitální podobě, pracuje s ním pomocí speciálně vybaveného počítače. . Takový student bude s textem pracovat za pomoci počítače vybaveného speciálním programem a to prostřednictvím hmatového, či hlasového výstupu, případně si jej vizuálně upraví tak, aby ho mohl částečně kontrolovat i zrakem. Slabozraký student si digitální text bude moci naformátovat podle svých individuálních potřeb a v tomto formátu si jej bude moci vytisknout. Nejvhodnější materiál je dokument vytvořený v textovém editoru MS Word. Čitelné jsou však také například soubory ve formátech .txt, .odt, .rtf, či .html (pouze stránky naprogramované dle standardů přístupného webu).
Preferuje se: plynoucí text, tedy bez velkého formátování, text členěný do odstavců, který plyne řádek za řádkem. Nepoužívám žádná pevná zalomení stránek, řádků, ani tabulátory. Nepoužívám záhlaví ani zápatí, nevynechávám více než jeden prázdný řádek, Entruji pouze tam, kde chci udělat nový odstavec, nepoužívám automatické číslování, čísluji ručně, formátuji pouze nadpisy pomocí stylů, za účelem automatického vygenerování obsahu, který studentovi v případě rozsáhlejšího textu poslouží jako navigace. Pokud není stanoveno jinak, šířka okrajů je 2,5 cm., zarovnání je vlevo.
Jedná-li se o obrazový materiál – pak pro nevidomého je třeba verbální popis, slabozraký ocení zvětšený formát obrázku.
Sloupce: Pokud se jedná o dva sloupce (typický je například výpis slovíček v cizím a národním jazyce), oddělím od sebe výrazy pouze mezerou a pomlčkou, nepoužívám tabulátor. Pokud se jedná o více sloupců vedle sebe označím sloupce například a) b) c) d) a rozepíši je pod sebe.
Tabulka: Místo tabulkového módu je vhodné verbální popsání hodnot, které tabulka zachycuje. Pokud tabulku přece jen vytvořím, dbám na to, aby byla co nejjednodušší, tabulka musí být pravidelná, data v kříži a všechny hodnoty musí být vyplněné. Dobrý způsob je také rozepsání tabulky do sloupců nebo řádků pod sebe. V takovém případě je nejprve nutné jednoznačně definovat hodnoty a popsat hlavičku. Dále si stanovím jednoznačné oddělovače jednotlivých hodnot (pro náhradu dělení tabulky do sloupců), rozepíšu hodnoty tak, jak k sobě logicky patří, rozhodnu, zda je budu rozepisovat po řádcích, nebo po sloupcích.
Vždy záleží na tom, k čemu je tabulka určena, zda s ní student bude muset dále nějak pracovat, vpisovat do ní nějaké hodnoty, či zda slouží pouze jako vysvětlení nějakého jevu. Také je důležité, zda student pracuje s odečítačem obrazovky, či softwarovou lupou a zda umí se svým odečítačem s tabulkou pracovat. Pokud ano, může se stát, že dá přednost tabulkovému módu před rozepsanou tabulkou do sloupců či řádků pod sebe. Student, který pracuje se softwarovou lupou, neuvidí celou tabulku, ale pouze její malou část, což dělá z pro vidoucího přehledného zobrazení informací velmi nepřehledné informace pro zrakově postiženého.
Student musí upravený text dostat s předstihem, aby se před prací s ním mohl v něm zorientovat.
Tištěné texty – font a velikost písma je třeba konzultovat se ZP dle jeho potřeb (Arial, Tahoma, tučný řez).
Nástroje pro online komunikaci
Distanční výuka probíhá převáže online formou, a proto je třeba volit takové nástroje, které by mohl používat i zrakově postižený a jsou přístupné s asistivními technologiemi. Za tímto účelem může zrakově postižený používat PC se speciálními softwary, notebook či mobilní telefony a tablety s hlasovým výstupem.
Google Meet – je poměrně dobře přístupný nástrojem pro online komunikaci a videokonferenci. Je možné ho používat přes Android i iOS, ve Windows 10 funguje v Chromu, Edgy i FireFoxu. Je třeba být přihlášen k účtu Google. Když vás ke schůzce někdo pozve, účet Google není třeba.
Podrobnější návod zde:
http://www.tyflokabinet.cz/clanky/google_meet_s_odecitacem
Microsoft Teams – i tento nástroj je přístupný s odečítačem obrazovky. Team je služba společnost Microsost – lze pořádat schůzky v podobě audio/video hovoru. Opět funguje ve Windows 10, na platformě Android i iOS. Lze také použít běžný internetový prohlížeč bez nutnosti instalace aplikací.
Podrobnější návod zde:
http://www.tyflokabinet.cz/index.php/clanky/schuzky_teams_s_odecitacem
Skype – další prostředek komunikace, lze využívat jako pro osobní komunikace, tak také jako pracovní nástroj např. při výuce. Lze ho používat jak na stolním PC, tak na mobilních zařízeních (Windows, iOS, MacOS, Android).
Podrobnější informace zde:
https://www.portal-pelion.cz/kde-chybi-zrak-muze-pomoct-skype/
Je tedy důležité vědět, jaké technologie student používá a jak s nimi umí pracovat. Na základě toho se pak volí nástroj, ve kterém bude komunikace probíhat. Neboť je nutné, aby tento nástroj zvládl ovládat ZP sám, aby nepotřeboval asistenci další osoby, aby se mohl ve virtuálním prostředí pohybovat samostatně za pomocí technologií, s kterými umí pracovat.
Při používání nástrojů online komunikace je nezbytné zařídit kvalitní internetové připojení tak, aby výuka mohla probíhat kvalitně bez přerušení, toto platí jak pro vyučující, tak pro studenty či jejich rodiče. Samozřejmě nelze opomenout vyhovující mikrofon, webkameru a případně reproduktory na přehrávání zvuku či kvalitní sluchátka.
Při výuce matematiky může být dobře využitelný nástroj ozvučená kalkulačka, která je navržena přímo pro potřeby zrakově postižených. Jedná se o mobilní aplikaci VOCalc, která je ke stažení v AppStore (iOS) a stojí 79 Kč. Aplikace má velmi dobře čitelný a kontrastní vzhled. Pro nevidomé jsou tlačítka srozumitelně popsaná, a tak může VO přečíst vše, co je třeba pro práci s aplikací.
Podrobnější návod zde:
http://www.tyflokabinet.cz/index.php/clanky/tecko/vo_calc
4. Co doporučit rodičům při výuce žáka se ZP?
- vytvořit dítěti vhodné pracovní místo s odpovídajícím osvětlením a dostatečným prostorem na práci i kompenzační pomůcky
- zajistit dítě vhodné kompenzační pomůcky vzhled k jeho zrakové vadě
- zajistit školení v práci s pomůckami tak, aby dítě umělo pomůcky efektivně využívat a pracovat s nimi tak, aby práce vedla k samostatnosti a nezávislosti dítěte
- zajistit tiché prostředí bez ruchu, aby mohl ZP dobře poslouchat hlasové výstupy a aby měl klid na výuku a mohl se dostatečně soustředit
- je třeba dítě neustále motivovat a hodnotit dítě objektivně (bez ohledu na jeho ZP)
- snažit se rozvíjet komunikační schopnosti dítěte
- při hodnocení výkonu brát v potaz aktuální psychické a fyzické možnosti dítěte (situace v rodině, nemoc aj.)
- zajistit kvalitní internetové připojení
5. Specifická doporučení pro ZŠ, SŠ a VŠ
– individuální přístup ke každému žákovi se zrakovým postižením
– pravidelná komunikace o potřebách ZP
– zpětná vazba o vhodnosti metod a technik používaných ve výuce
– osvojit si základy komunikace se zrakově postiženým, např.: http://www.tyflocentrum-ova.cz/bariery/ne_tak_ale_tak.php
- snažit se zapojovat ZP co nejvíce do práce s kolektivem
- úprava textu přístupného pro práci ZP (viz. výše)
- nezapomínat na verbální popis vizuálních aktivit
- vytvářet optimální podmínky pro začlenění žáka se SVP, zohledňovat neustále potřeby daného jednotlivce
- odborná připravenost pedagogů, spolupráce s příslušným SPC – materiály a pomůcky potřebné k výuce
- zajistit vhodné materiálně-technické podmínky
- vytvoření vhodných psycho-sociálních podmínek
- navázat spolupráci s rodiči – předají pedagogovi potřebné informace o žákově zdravotním stavu či kompenzačních pomůckách
Zdroje:
BUBENÍČKOVÁ, H., P. KARÁSEK a R. PAVLÍČEK. Kompenzační pomůcky pro uživatele se zrakovým postižením. 1. vyd. Brno: TyfloCentrum Brno, 2012, 136 s. ISBN 978-80-260-1538-3.
KOCHOVÁ, K. a VACHULOVÁ, M. Integrace hezká (i těžká) práce, didaktická část. Praha, Integrace, o.s., 1, vyd., 2010. ISBN 978-80-254-7451-8.
Webové stránky, in:
http://pomucky.centrumpronevidome.cz/subdom/pomucky/
Webové stránky, in:
https://digifolio.rvp.cz/view/artefact.php?artefact=75885&view=12353&block=67165
Webové stránky, in:
http://www.tyflocentrum-ova.cz/bariery/ne_tak_ale_tak.php
Webové stránky, in:
https://clanky.rvp.cz/clanek/c/s/15901/VZDELAVANI-ZAKU-SE-ZRAKOVYM-POSTIZENIM---2-CAST.html/
PROBLEMATIKA STUDENTŮ SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM NA ZÁPADOČESKÉ UNIVERZITĚ V PLZNI; Správný didaktický přístup a zajištění vhodných provozních i technických podmínek; autoři: Albrechtová, L.; Rýdlová, L. a kol., e-learning, financováno z projektu RoPoV, Plzeň, 2014.
Komentáře
Okomentovat