Studenti v Tyfloservisu

    Po prázdninové pauze zavítali do plzeňského Tyfloservisu první studenti. Jednalo se o 22 žáků Gymnázia Františka Křižíka. Přišli se k nám dozvědět, jaké je to žít se zrakovým handicapem, jak se dá s tímto znevýhodněním studovat, jaké pomůcky lze využívat či jak probíhají kurzy sociální rehabilitace a rehabilitace zraku.

    Před přednáškou bylo potřeba udělat lehké prostorové úpravy, přeci jen 22 žáků + vyučující je počet, který do jedné nevelké místnosti nelze tak snadno nasoukat. Chtělo to krapet logistiky, ale nakonec se všichni vešli a pohodlně se usadili.

    Na úvod jsme si představili Tyfloservis jako organizaci. Pověděli jsme si o jejím založení v roce 1991, že má v každém krajském městě svoje krajské středisko, které obstarává daný kraj. Že poskytujeme služby jednak ambulantní, také terénní, naší cílovou skupinou jsou lidé se zrakovým hendikepem starší 15 let. Služby poskytujeme zcela zdarma. Jedná se o dvě základní služby, a to sociální rehabilitaci a rehabilitaci zraku.

    Studenti projevili zájem dozvědět se něco více o mě, protože jsem sama prakticky nevidomá. Vyprávěla jsem jim jak jsem studovala, jaké to pro mě bylo či jaké pomůcky jsem využívala. Dále jsme si pověděli, že základní školu jsem absolvovala v Plzni, a to základní školu pro zrakově postižené, která se nachází v Lazaretní ulici na Doubravce. Gymnázium jsem poté již nestudovala speciální, ale byla jsem integrována v rámci intaktních studentů, a to na gymnázium Luďka Pika v Opavské ulici v Plzni.

    Zde samozřejmě již bylo třeba nastavit podmínky tak, aby pro mě studium bylo efektivní a co možná nejvíce pohodlné stran mého zrakového hendikepu. Vyučující mi připravovali například písemky ve zvětšeném písmu, kvůli křehkosti oka jsem byla omluvena z tělocviku, seděla jsem sice v první lavici, ale psaný text na tabuli jsem stejně nepřečetla.

    Po absolvování gymnázia jsem se hlásila ke studiu na vysoké škole, kde jsem zmínila také to, že několik fakult mě kvůli mému hendikepu odmítlo, jen fakulta filozofická, tenkrát humanitních studií, mi nastavila takové podmínky, abych mohla studium na Západočeské univerzitě úspěšně absolvovat. I na vysoké škole se našli tací, kteří nevěřili a ptali se, proč studuji, když na to nevidím, k čemu mi studium bude a že se jim zdá divné, že přicházím s požadavkem, že nevidím a že bych si ráda k písemné zkoušce vzala někoho, kdo test se mnou bude vyplňovat. Nicméně tyto překážky jsem zdárně překonala a studium dokončila bakalářské, magisterské a také doktorské.

    V další části přednášky jsme si představili pět základních kurzů sociální rehabilitace: a to kurz prostorové orientace a samostatného pohybu, nácvik vlastnoručního podpisu, výuku Braillova bodového písma, psaní na klávesnici psacího stroje nebo počítače všemi deseti a poslední kurz sebeobsluhy.

Kurz prostorové orientace

Ukázali jsme si typy bílých holí, pustili jsme si zvukový majáček, popsali vysílačku pro nevidomé (VPN), pustili jsme si hlášení pod jednotlivými čísly, vysvětlili jsme si, jak pomocí této vysílačky rozeznáme číslo vozu MHD v Plzni.

    Řekli jsme si, jak dlouho cca trvá kurz prostorové orientace, že je pro klienta náročný, jelikož trasa se musí rozdělit na části, a ty se pak postupně chodí a učí. Pověděli jsme si základní informace o vodicích psech, jako jeho cena, kde se dá pořídit, jaká plemena se nejčastěji cvičí, jak dlouho trvá výcvik vodicího psa a že pes musí zvládat zhruba soubor 34 povelů.

Nácvik vlastnoručního podpisu

    V kurzu nácviku vlastnoručního podpisu se nejprve klient učí držet tužku v ruce, poté ruku rozepisovat, učí se tvary jednotlivých písmen a posléze písmena na sebe napojovat. Používáme k tomu různé reliéfní pasty, aby si klient mohl hmatem prohlédnout to, jak jednotlivé písmeno vypadá, či jak bude nebo by měl vypadat jeho výsledný podpis. Učí se to proto, že lidé, kteří byli od narození nevidomí, neumí psát latinkou jako většina společnosti, ale také potřebují podepisovat například kupní, či nájemní smlouvy, a tak je třeba, aby se tento svůj podpis naučili.

 

Psaní na klávesnici psacího stroje nebo počítače všemi deseti

    Žáky zaujal kurz psaní na klávesnici psacího stroje či počítače všemi deseti, tedy hlavně na klávesnici, protože se divili, k čemu  zrakově postižení potřebují umět psát na klávesnici počítače. Vysvětlili jsme si, že zrakově postižení ovládají počítač respektive jeho software pomocí klávesových zkratek, nikoli pomocí myši. Je tedy třeba znát dokonale rozložení kláves na klávesnici, aby se zrakově postižený posléze mohl v prostředí operačního systému dobře orientovat. Také k ovládání speciálních softwarů jak zvětšovacích, tak odečítacích se používají soubory klávesových zkratek.

 

Výuka Braillova bodového písma

    Řekli jsme si, že základem Braillova bodového písma je tzv. šestibod. Že je třeba se naučit braillský kód, tzn. kombinaci bodů jednotlivých písmen. Studenti mohou BBP potkat například ve výtazích, kde jsou popsaná čísla pater, či ze zákona jsou Braillovým bodovým písmem označeny krabičky s léky. Ukázali jsme si slabikář a čítanku, předvedli jsme si, jak se píše na Pichtově psacím stroji.

 

Kurz sebeobsluhy

    Kurz sebeobsluhy nám zabral poměrně dost času. Ukázali jsme si pomůcky do kuchyně, ať to byl silikonový loupáček na česnek, či váleček na těsto, indikátor hladiny, kuchyňskou mluvící váhu, nebo pomůcku na krájení cibule.

    Do kurzu sebeobsluhy patří také péče o domácnost či o sebe. K tomuto patří rozpoznávač barev tzv. Colortest, pomocí kterého můžeme třídit prádlo na bílé či barevné. Žáky zaujal párovač ponožek. Ukázali jsme si také podpisovou šablonku, která mimo podpisu slouží k rozpoznávání českých bankovek. Ukázali jsme si také speciální peněženky, které mají vnitřní prostor rozdělen tak, abychom si do jednotlivých přihrádek mohli rozdělit mince podle jejich nominální hodnoty.

    Nepostradatelným pomocníkem domácnosti je Penfriend, díky kterému si můžeme pojmenovat jednak potraviny v kuchyni, ať mouky, koření či čaje, ale můžeme si i díky němu například kategorizovat a rozdělovat dokumenty či DVD nebo CD. A k určování času nám pomohou česky mluvící digitální hodinky, hmatové hodinky nebo Mluvík.

 

    Na závěr kurzu sociální rehabilitace jsme si ukázali česky mluvící mobilní telefony, ať je to Smart Vision 2 s operačním systémem Kapsys či BlindShell české výroby. Nesmělo chybět ani předvedení čtečky  tištěné předlohy, a to ReadEasy Evolve.

 

Kurz rehabilitace zraku

    V místnosti s optikou jsme si pověděli základy kurzu rehabilitace zraku. Ukázali jsme žákům různé typy lup a jejich osvětlení (se studeným či teplým světlem). Žáky zajímaly lupy kamerové, ať to byly stolní či přenosné. Nesmělo chybět vyzkoušení simulačních brýlí, které předvádějí jednotlivá zraková onemocnění

    Nesměly chybět ani filtrové brýle, které filtrují určité vlnové délky a upravují jas a kontrast. Různá zraková postižení pak preferují jinou barvu filtrových skel.

    Strávili jsme společně dvě a půl hodiny a věřím tak, že žáci získali základní informace, které jim pomohou porozumět alespoň trochu zrakovému postižení a také získali tip, kam případně poslat příbuzné, když by měli problém se zrakem a potřebovali vybrat vhodnou kompenzační pomůcku.