V rámci mého působení na Západočeské univerzitě, a zároveň i v plzeňském Tyfloservisu, jsem navštívila základní školu, která pracuje se žáky se zrakovým handicapem v Plzni. Byla to pro mě srdcová záležitost, jelikož i já tuto školu navštěvovala. Potkala jsem známé tváře, ale i zcela nové pedagogy mého věku. Mohla jsem promluvit ke studentům, aby věděli, že i já mám stejné zrakové postižení jako oni, že i já studovala tam, kde oni, a co teď dělám a jaká byla moje cesta po opuštění ZŠ. Věřím tak, že jsem je mohla inspirovat a možná i motivovat k dalším životním rozhodnutím.
28. 2. 2018 navštívilo plzeňské krajské středisko Tyfloservis, o.p.s. v rámci projektu Západočeské univerzity Vzděláním k úspěchu bez bariér plzeňskou základní školu v Lazaretní ulici ve čtvrti Doubravka. Jedná se o základní a internátní školu pro děti se zrakovým postižením a vadami řeči.
Tyfloservis,
o.p.s. pomáhá lidem se zrakovým postižením na jejich cestě k samostatnosti
a pomáhá jim s nácvikem prostorové orientace a samostatnému pohybu,
s nácvikem sebeobsluhy, Braillova bodového písma, vlastnoručnímu podpisu a
psaní na klávesnici počítače či psacího stroje – všechny tyto aktivity sdružuje
tzv. sociální rehabilitace. Tyfloservis nabízí i rehabilitaci zraku, která
skýtá výběr a nácvik práce s vhodnými optickými pomůckami. Všechny tyto
služby předvedl Tyfloservis právě studentům druhého stupně výše zmiňované
základní školy v kontextu projektu, který se zaměřuje především na
vzdělávání lidí se speciálními vzdělávacími potřebami. Pracovnice Tyfloservisu
si rozdělily žáky druhého stupně do dvou skupin cca po 18 žácích. Žáci byli
usazeni kolem velkého stolu a před ně byly rozmístěny kompenzační pomůcky
vhodné pro lidi se zrakovým postižením.
Bylo tedy třeba aktivity pro studenty
připravit tak, aby korespondovaly s budoucím vzděláváním např. na střední
či vysoké škole. S budoucím vzděláváním souvisí také motivace, kterou je
třeba podpořit u studentů, kteří mají handicap tak, aby jim tento nebránil se
dál vzdělávat a posouvat.
První část aktivit
byla tedy směřována spíše teoreticky – představení možnosti a služeb
Tyfloservisu s tím, že i tito studenti mohou po dovršení patnáctého roku
věku využívat jeho služby. Žákům byly předvedeny bílé hole, orientační majáčky
a vysílačky, mluvící mobilní telefony, tablet s odečítačem, speciální
písanky s větším řádkováním, mluvící kalkulačka, lupy příložní
s danou i pohyblivou ohniskovou vzdáleností, lupy kamerové, ale i Pichtův
psací stroj, princip Braillova bodového písma, ale i reliéfní mapy pro zrakově
postižené či indikátor hladinky, rozpoznávač barev nebo čtečka tištěné
předlohy. Žáci si mohli pomůcky osahat a vyzkoušet, popř. se zeptat na jejich
funkci či využití, které souvisí se vzděláváním a s jeho procesem.
Druhá část
přednášky probíhala více interaktivně a prakticky. Nově nabyté poznatky si
mohli žáci vyzkoušet hravou formou, a to stylem práce ve dvojici, kdy dostaly
sadu úkolů, které pomocí pomůcek a jeden druhého měli plnit. Jednalo se např. o
rozluštění krátkého přísloví z Braillova písma, o zjištění barvy pomocí
colortestu či přečtení textu pomocí lupy.
Setkání proběhlo v přátelském
duchu, do společné práce se zapojili i pedagogové. Někteří studenti se
inspirovali natolik, že zjistili, že nějaká z předvedených pomůcek by jim
mohli výrazně pomoci nejen při studiu, ale i v běžném životě. Věříme, že
setkání bylo inspirativní nejen pro žáky, ale i pro jejich učitele a
pedagogické asistenty.
Komentáře
Okomentovat