V září roku 2010 se v Plzni uskutečnil zajímavý projekt, který probíhal pod záštitou plzeňských dopravních podniků a za spolupráce Tyfloservisu o.p.s. Dopravní podniky města Plzně by rády zdokonalily přístupnost v dopravě, to znamená zkvalitnění cestovaní ve veřejné dopravě pro lidi se zrakovým či tělesným postižením. Projekt spočíval v natočení instruktážního videa pro osoby zaměstnané v dopravních podnicích, které by sloužilo jako vodítko především pro řidiče vozů MHD, kteří by tak věděli, jak se chovat a jak postupovat, když na nástupním ostrůvku uvidí cestujícího se zrakovou vadou či postižením pohybového ústrojí.
Natáčení probíhalo ve dvou fázích. První část se věnovala
právě lidem s vadou motoriky, to znamená lidem na vozíčku, kteří mají
nástup do tramvají, autobusů či trolejbusů ztížený právě díky invalidnímu
vozíku. Je třeba brát ohled ze strany řidiče v podobě asistence při
zprovoznění výsuvné plošiny, či ukáznění nepozorných spolucestujících. Ohled se
v této části bral i na maminky s kočárky, které nemají cestování
s dětmi často také lehké.
Druhá část natáčení byla věnována lidem se zrakovým
handicapem. Ať se jedná o lidi nevidomé či slabozraké, je třeba na ně brát
ohled při jejich nastupování do vozidla. Natáčecí odpoledne mělo několik částí.
Nejprve se řidičům MHD ukázalo, jak vypadá nástup a výstup člověka
s vodicím psem. Byl brán důraz na to, aby takový člověk nastoupil vždy
předními dveřmi tak, aby jej řidič mohl kontrolovat při nastupování a
vystupování. Důležitým faktem pro řidiče je to, aby své vozidlo (autobus,
trolejbus, tramvaj) zastavili přesně tam, kde je zastávka označena hmatným
pásem či stojanem s jízdními řády (označníkem). Pes je vždy naučen toto
místo najít a psovod se tak orientuje vystouplými hrbolky na hmatném pásu.
Bylo také zdůrazněno a natočeno to, jak nemá vypadat nástup
s vodicím psem. Když autobus či trolejbus zastaví daleko od obrubníku, tak
má vodicí pes problém, jak označit konec chodníku a pak hned schod do vozidla,
a tak snadno může dojít ke zranění psovoda i psa. Přece jen nástup člověka se
psem je snadnějším úkonem pro nevidomé cestující, neboť pes na příkaz „dveře“
vyhledá dveře dopravního prostředku a člověk pohodlně nastoupí. Záludnosti
mohou nastat, když jde člověk sám s bílou holí. Zde bylo zdůrazněno, že je
důležité opět přistavit vozidlo k obrubníku a přesně ke konci hmatného
pásu tak, aby člověk s holí šel po pásu přímo ke dveřím vozu a „oťukl“ si
holí jen konec obrubníku a schod do dopravního prostředku.
V této souvislosti bylo natočeno a předvedeno
v praxi široké spektrum bílých holí, se kterými se řidiči MHD mohou u
cestujících setkat. Nejde jen o klasickou dlouhou bílou hůl, která slouží
nevidomému člověku k orientaci v prostoru, ale i bílou hůl opěrnou,
když má člověk se zrakovou vadou například i horší hybnost. Do této kategorie
patří i francouzská hůl – v našem případě bílé barvy. Nesmíme zapomenout
na hůl signalizační, která pomáhá při orientaci člověka s vodicím psem či
při doprovodu jiné vidící osoby; a v neposlední řadě hůl červeno-bílá,
kterou jsou označeni lidé s vadou sluchovo-zrakovou. Hole byly důkladně
okomentovány a předvedeny v praxi.
Ve videu byla představena i vysílačka – VPN (vysílačka pro
nevidomé), kterou používají lidé se zrakovým postižením k orientaci, například
vyhledání východu či vchodu do metra, městské úřady či čísla linek u MHD po
celé České republice. Po zmáčknutí tlačítka se řidiči na displeji ve voze
objeví, že nastupuje nevidomý, tudíž může řidič na tohoto cestujícího brát
ohledy. Zrovna tak bylo ukázáno, jak hlasový výstup na vozidlech ohlásí číslo
linky a její směr.
V městské hromadné dopravě, nejen v Plzni, se
stává, že jedna zastávka slouží pro více spojů, pro více linek. Stojí-li pak
nevidomý či slabozraký u předních dveří, jak je zvykem a jak by se mělo – pro
jeho bezpečnost, tak se pak stane, že ne každý řidič zastaví, vidí-li osobu
s bílou holí či psem. A tak se může stát, že cestující čeká na svůj spoj
dlouhé minuty, než mu některý z nich zastaví. Řidič totiž není povinen
stavět za začátku ostrůvku, stojí-li v řadě za jinými vozy, po nástupu
cestujících už jen odjede a po druhé nestaví. Dopravní podniky v Plzni
však apelují na své řidiče, i pomocí videa, že pokud stojí na zastávce
handicapovaný člověk a je řádně označen, tak aby to bylo vidět (hůl, pes,
vozíček), měl by řidič zastavit znova a otevřít dveře, ačkoli stavěl již
v jiné části ostrůvku. Nestane se tak, že by člověk s handicapem,
hlavně tedy nevidomý cestující, čekal a zjišťoval, zda tento či jiný spoj není
právě ten jeho. Dopravní podniky také přislíbily ozvučení všech svých vozů, aby
zrakově postižení pomocí VPN mohli bez problémů identifikovat spoj, který právě
přijel a kterým popř. chtějí jet.
Se zkvalitňováním dopravy pro zrakově znevýhodněné souvisí další spolupráce plzeňského Tyfloservisu a Plzeňských městských dopravních podniků. V červnu roku 2010 jsme požádali jménem Tyfloservisu, zda by bylo možné do vozů městské dopravy instalovat piktogramy, které by označovaly místa vhodná pro sezení člověka s vodicím psem. Nechali jsme se inspirovat vozy hromadné dopravy v Praze a Brně, kde již psovodi s vodicím psy svá místa označená obdélníkovou samolepkou mají.
Dopravní
podniky nám vyšly ochotně vstříc. A tak pracovnice Tyfloservisu
v doprovodu dvou majitelek vodicích psů a jejích čtyřnohých pomocníků
mohly vyrazit do plzeňských dep tramvají, trolejbusů a autobusů, kde společně
s pověřenou osobou PMDP mohly procházet všechny typy vozidel a hledat
vhodná místa, kde by člověk a jeho pes mohl co nejpohodlněji a nejbezpečněji
sedět při jízdě ve vozidle.
Interiéry
vozidel se lišily, mohli jsme zde najít různé uspořádání sedaček, jiné rozměry
předních dveří, různý počet sedadel v přední částí vozu aj. Proto bylo
třeba vše důkladně projít a odzkoušet, k tomu nám pomohli právě přítomní
vodicí psi.
Jak již
bylo řečeno, interiéry tramvaji, trolejbusů i autobusů se lišily, ale výsledek
umisťování piktogramů lze zobecnit tak, že naším cílem bylo umístit samolepku
především na sedadlo za řidičem a pak, jeli-to možné, na sedadla po levé ruce
při nástupu předními dveřmi. U některých vozidel jsou samolepky i na jiných
místech dle našeho doporučení.
V průběhu
října 2010 dopravní podnik instaloval modré obdélníkové samolepky znázorňující
postavu s holí a vodicím psem do všech vozů veřejné dopravy. Na některých
místech jsou samolepky dvě, lze však najít vozy i se třemi až čtyřmi. Věříme
tak, že tyto samolepky slouží jako návodné doporučení spolucestujícím,
kteří na základě piktogramů umožní, aby se člověk s vodicím psem mohl
posadit, a tak bylo cestování bezpečné pro něj i jeho okolí.
Odborná i laická veřejnost velice
oceňuje snahu při zkvalitnění cestování handicapovaných lidí. Jistě nemluvím
jen za sebe, že dopravním podnikům za toto patří velký dík.
V neposlední řadě je třeba
zmínit projekt inteligentních zastávek, které jsem měla možnost vyzkoušet při
návštěvě Olomouce či Českých Budějovic. Inteligentní zastávka je elektronický
označník, který na panelu zobrazuje informace o odjezdech jednotlivých linek
městské hromadné dopravy. Časy odjezdů jsou aktualizovány ve vazbě na skutečné
zpoždění autobusů a tramvají. Kromě elektronicky přehledně zobrazených
aktuálních informací mohou být informace sdělovány i ve zvukové podobě. Hlasový
výstup si nevidomí cestující aktivuje pomocí své vysílačky.
Zdůrazněme
na závěr, že výhodou inteligentních zastávek je možnost operativně poskytnout
informace o výlukách nebo aktuálních dopravních opatřeních. Světelné panely
zobrazí čísla linek, směr a zbývající čas do skutečného odjezdu spoje a pomohou
cestujícím vytipovat náhradní či nejlepší trasu.
V Plzni tento typ zastávek
již nějaký čas také existuje. Chytrou zastávku sice nenajdeme na všech
zastávkách u všech spojů, ale tam kde je, tak ji aktivujeme pomocí VPN, kdy
poměrně hlasité hlášení poví čas příjezdu linek na dané zastávce.
Video "Hendikepovaní v městské veřejné dopravě", natočené ve spolupráci
s PMDP, je ke shlédnutí na odkaze níže:
Komentáře
Okomentovat