Nejznámější orientační pomůckou pro lidi se zrakovým handicapem je bílá hůl. Vzhled, jak jej známe dnes, vešel do podvědomí ve 20. století. Zrovna tak se začaly rozvíjet techniky bílé hole, jak je známe dnes. Více informací o druzích a historii bílé hole lze najít v článku Bílá hůl jako stigma.
Bílá hůl je doposud nepřekonanou pomůckou nevidomých a slabozrakých při samostatné chůzi a prostorové orientaci.
Zkusme se nyní věnovat elektronickým orientačním pomůckám. Jsou to pomůcky, které využívají moderní technologie, a zároveň jsou svojí funkcí přizpůsobené pro potřeby těžce zrakově postižených osob. Tyto pomůcky se za pomoci moderních metod snaží překonat klasické orientační pomůcky, tj. výše zmíněná bílá hůl a vodicí pes.
Zrakově postižení od těchto inovací očekávají hlavně vyhledávání architektonických bariér a terénních překážek. Zrakově postižení by dále od těchto pomůcek chtěli snadnější orientaci na větší vzdálenosti, aby pomůcky hlásily překážky, které jsou od nich více vzdálené, tím by se jim zrychlila samostatná chůze, která je již tak hodně náročná. Když je člověk ve velkém otevřeném prostoru, tak má samozřejmě bez kontroly zraku problém udržet směr, což by byla další přednost elektronických orientačních pomůcek, kdyby s tímto uměly pomoci.
Náramek Sunu Band
Náramek Sunu Band je inteligentní produkt, který mohou využívat zrakově postižení při prostorové orientaci a samostatném pohybu. Pracuje na principu echolokace a rozšířené reality.
Náramek svým vzhledem připomíná chytré hodinky. Je schopen upozornit toho, kdo náramek nosí na překážky v okolí – a to echolokací a vibracemi. Proto jej mohou zrakově postižení využívat ve známém i méně známém prostoru. Kromě navigačních funkcí umí náramek ještě vyhledat telefon, když jej odložíme a nevíme kde. Dále umí připomenout událost, nastavit budík či sdělit aktuální čas.
Sunu Band je tedy třeba propojit pomocí Bluetooth s chytrým telefonem na platformě iOS či Android. Když uživatel stáhne aplikaci k tomuto náramku určenou, tak pak lze s pomůckou komunikovat i hlasovými příkazy.
Náramek pak tedy zvládne navigovat na vybraná místa či hledat cíle, na které potřebujeme dojít.
Pomůcku tvoří dotykový panel a dvě boční hardwarová tlačítka – ovládá se tedy pomocí snadno naučitelných gest. V náramku je baterie, je tedy třeba ho dobíjet podobně jako mobilní telefon, když jej aktivně používáme.
Echolokace v náramku – vysílá vysokofrekvenční zvukové vlny v podobě elektronických impulsů (ultrazvuk). Vlny se odrážejí od překážek a vytváří ozvěnu, zvukový odraz pak v náramku je vnímán jako vibrace v něm. Pomocí vibrací se pak orientujeme v prostoru – čím jsou vibrace silnější, tím je překážka blíže. Vibrace slabší označují vzdalující se překážku.
Sunu Band je klasifikován jako elektronická orientační pomůcka a je možno na jeho pořízení žádat o příspěvek na zvláštní pomůcku na příslušném Úřadu práce. Náramek stojí 10 500 Kč a dodavatelskou firmou je GiebHelp.
Orientovat se s náramkem vyžaduje nácvik a trpělivost ke zvyknutí si na princip vibrací. Náramek Sunu Band by mohl tedy uživatelům sloužit jako příjemný doplněk k bílé holi. Tento typ pomůcky jistě není využitelný pro každého, kdo se pohybuje samostatně, proto nejprve doporučuji si pomůcku vyzkoušet.
Recenze náramku najdete v článcích Náramek Sunu Band - 1. část a Náramek Sunu Band – 2. část .
Zdroj:
https://www.portal-pelion.cz/naramek-sunu-band-cestujte-s-duverou-1-cast/
https://giebhelp.eu/sunu-naramek/
Ray – ultrazvuková pomůcka pro orientaci
Ray je další pomůcka určená pro orientaci těžce zrakově postižené osoby. Pomůcka, o velikosti 12cm, pracuje na bázi ultrazvukových vln, které upozorňují na překážku volitelným cm, akustickým či vibračním ohlašováním. Rozsah je 2,5 - 1,7 m. V pomůcce je integrovaný detektor světla.
Tím, jak se pomůcka drží v ruce, tak detekuje překážky v úrovni hrudníku či pasu. Neupozorní tedy na schody či terénní nerovnosti. Cena pomůcky je momentálně 8 500 Kč.
Zdroj:
Ultrazvukové brýle
Jak název pomůcky napovídá, je zde hlavním pomocníkem ultrazvuk. Tyto brýle poskytují odezvu vibracemi, když je překážka v oblasti hlavy či prsou. Překážku detekují na vzdálenost 3 metrů, čím blíže je, tím více vibrují. Když je u hlavy nebo prsou nebezpečí poskytují vibrační odezvu. Detekce překážek je od vzdálenosti 3 metry, frekvence vibrace se s přiblížením zvyšuje.
Nedostatkem je, že detekují překážky pouze ve výši brýlí. Pomůcku jsem zkoušela již pár let zpět, pro mě bylo velmi iritující vibrační oznamování na hlavě, nemohla jsem se dostatečně soustředit na práci s holí, a soustředit se tak efektivně na cestu.
Brýle jsem zkoušela v roce 2015 a k sehnání byly na Tyflopomůckách. Stály kolem 4 000 Kč, dnes je již Tyflopomůcky nenabízejí, zřejmě zájem o tuto pomůcky nebyl tak masivní. Ale jistě je budou mít k dispozici některá střediska Tyfloservisu, Tyflocenter či SONS ČR – pro případné zájemce na ukázku.
Komentáře
Okomentovat