V červnu roku 2020 jsem posunula do realizace to, co jsem měla v hlavě již delší dobu, ale nebyl k tomu ten správný podnět. Začala jsem tvořit blog zaměřující se na život a zkušenosti se zrakovým hendikepem.
Možná k tomu přispěla celospolečenská situace kolem pandemie koronaviru či čas prostě právě uzrál v letních dnech, a já začala pracovat na obsahu, který by oslovil nejen lidi se zrakovým postižením, laickou veřejnost, přátele, rodinu, ale například i studenty různých pedagogických či zdravotnických studií. Požádala jsem manžela, zda mi v tomto bude nápomocen, jelikož při tvoření webového obsahu je vítáno, když na to koukne ještě někdo další kritickým okem. Manžel mi hlavně dělá webmastera, kde je jeho pomoc nedocenitelná.
Koncem června 2020 jsme společně dali blogu název Blindička aneb Život prakticky nevidomé ženy, vybrali server, kde budeme blog provozovat, ale také vybrali motiv, který ho bude zdobit a další kosmetické úpravy. Poprosila jsem kamarádku, aby podle mých představ nakreslila logo blogu, které také v jeho záhlaví najdete.
Upravovala, editovala a doplňovala jsem dle aktuálnosti články, které jsem měla ve svém počítači, tvořili jsme či vybírali vhodné fotky ke článkům. Během toho jsem psala články k aktuální situaci, dle momentální nálady či spontánní inspirace. Vytvořili jsme také stránku na Facebooku, kde jsou denně publikovány články z blogu Blindička aneb Život prakticky nevidomé ženy, ale i další užitečné odkazy a články ze života lidí se zrakovým postižením.
1. července 2020 byla Facebooková stránka představena a s ní i celá myšlenka nově vzniklého blogu. Pamatuji si to, jako by to bylo včera. A přitom již rok několikrát týdně píšu články s různým obsahem, dělím se se zkušenostmi, pohledy na různá témata či mé postřehy a zhodnocení.
Blog má aktuálně více než 200 autorských článků, které jsou zcela dílem mých myšlenek, názorů či postojů. Jsou tam také články erudovanějšího charakteru, jejichž základem byla odborná literatura, na niž je v textech odkazováno.
Již v prosinci 2020 jsem byla za svoji práci oceněna, a to hned 1. místem Ceny VVOZP za publicistické práce zaměřené na téma zdravotního postižení a fotografické soutěže Společně napříč generacemi: Cena VVOZP za publicistické práce zaměřené na téma zdravotního postižení a fotografické soutěže Společně napříč generacemi (blindicka.com). Tato cena má pro mě velký význam, není to význam materiální, ale spíše duchovní. Oceněn byl příspěvek, který je takovou mojí zpovědí, jaké limity mi přinášelo v mém životě moje postižení, ale i přesto se je snažím brát s nadhledem – Boj s osudem: BOJ S OSUDEM (blindicka.com).
Za uplynulý rok jsem se účastnila natáčení podcastů POTMĚ, které připravuje Světluška. V prvním díle jsem vyprávěla o své rodině – dceři a manželovi: Natáčení podcastu POTMĚ (blindicka.com). Ve druhém jsem popisovala svůj vztah k módě, ke zkrášlování a líčení: Natáčení podcastu POTMĚ Naostro! (blindicka.com). Oba podcasty byly pro mě velkou zkušeností a příležitostí získat nové poznatky a zážitky. Prostor k propagaci mé práce a blogu mi dal ve své talkshow i Tomáš Kadlec, kdy setkání na půdě Knihovny města Plzně bylo velmi přátelské a milé: Podcast - TalkShow TK (blindicka.com).
Velkým oceněním mého blogu byla moje nominace na Cenu veřejnosti v rámci Ceny Olgy Havlové 2021. Tato nominace mě velmi potěšila a jsem za ní velice vděčná. Byla jsem součástí šestice lidí, kteří navzdory svému hendikepu pomáhají svému okolí: Cena Olgy Havlové 2021 (blindicka.com).
Zajímavou spoluprací bylo natáčení přednášky Jak čtou knihy lidé se zrakovým hendikepem. Kdy se spojil blog Blindička, Knihovna města Plzně a Tyfloservis, o.p.s. a vytvořily přednášku, která je stále ke shlédnutí na YouTube: Jak čtou knihy lidé se zrakovým hendikepem? (blindicka.com).
Díky této přednášce a recenzi technických pomůcek na mém blogu jsem se také mohla zařadit mezi autory na Pélionu – vzdělávacím portálu o výpočetní technice pro zrakově postižené, čehož si velice vážím: Linda Albrechtová, Autor Pélion (portal-pelion.cz).
Avšak největší radostí pro mě jako pro autora je ohlas mých čtenářů. Za uplynulý rok mě kontaktovalo velké množství lidí, ať to byli studenti, kteří potřebovali poradit, maminky nevidomých dětí, rodinní příslušníci hledající inspiraci, anebo prostě ti, kteří narazili na nějaký článek náhodou a chtěli mi vyjádřit spoluúčast. Některé zprávy mě rozesmály, jiné dojaly, ale za všechny jsem nesmírně vděčná. Díky blogu jsem získala nové přátele, některé sice pouze virtuální, ale mám pocit, že se známe již dlouho a intenzivně. Jiní jsou „pouze“ tichými pozorovateli. Tak či onak děkuji všem za zpětnou vazbu a podporu, která mě motivuje k dalšímu psaní a tvoření. Mimo jiné má svůj blog své příznivce také na Slovensku, což je prostě báječné, oslovila mě knihovna pro nevidomé v Levoči, náš rozhovor si lze přečíst zde: Slovenská knižnica pre nevidiacich M. Hrebendu v Levoči + aktuální rozhovor se mnou (blindicka.com).
V neposlední řadě expandovala Blindička i na ostatní sociální sítě jako je Twitter: Linda Albrechtová BLINDIČKA (@lindaAlbrechto1) / Twitter, YouTube: (1) Blindička Linda Albrechtová - YouTube či zmiňovaný Facebook: BLINDička aneb Život prakticky nevidomé ženy | Facebook.
Ještě jednou děkuji všem za přízeň a podporu a budu se těšit na viděnou/slyšenou u dalších textů na blogu nebo možná osobně na nějaké osvětové přednášce či jiném setkání.
Komentáře
Okomentovat