OrCam My Eye 2 – První dojmy a zkušenosti – 2. část


V první části textu o kameře OrCam jsme se seznámili se zařízením a jeho příslušenstvím. Víme tedy, jak vypadá kamera hardwarově, jaké má v krabici příslušenství, jak se ovládá, jaká je cena kamery a jak lze kameru získat. Další pokračování textu přináší moje zkušenosti s prací s pomůckou a výčet toho, co kamera funkčně nabízí svým uživatelům. 


Orcam MyEye 2 - kamera a brýle




Čtení:

Pokus o přečtení dodacího listu – měla jsem k dispozici dodací listy dva, kdy jsem na jednom z nich potřebovala určit pomocí kamery produkt, který chci vracet zpět prodejci. Bohužel se mi nepodařilo přesně určit zboží na faktuře, abych mohla vyhodnotit, kterou z nich mám použít. Hlasový výstup hlásil, že je text zřejmě obráceně či nečitelný, ani po otočení se ho nepodařilo efektivně rozpoznat. Faktury byly členěny do sloupců – číslo položky, název, počet kusů, barva, což pro kamerový systém bylo zřejmě náročné. 


Při pokusu čtení obsahu velkoformátové obrazovky s reklamními spoty kamera reagovala velmi dobře. Tím, že se obsah v televizi stále měnil, tak jsem zkoušela obsah číst opakovaně, vždy jsem se dozvěděla, co na obrazovce právě běží. 


V Mázhausu plzeňské radnice se mi velmi dobře podařilo zjistit veškeré politické obsazení radnice včetně titulů a funkcí. Na radnici byl také k dispozici volně přístupný časopis, u kterého jsem se jala zkoumat to, co mi jeho obsah může nabídnout. Dozvěděla jsem se nejen to, že na obálce je muž, ale posléze i kdo to byl, jelikož kamera přečetla veškerý obsah titulní strany, tím jsem měla představu, co se uvnitř časopisu skrývá za počtení. 


Identifikace potravin při třídění z nákupní tašky – lze si pomocí čárového kódu nechat produkt najít v databázi kamerového systému, ten nebere data z internetu, takže databáze není tak rozsáhlá, aby obsáhla velké množství produktů – více ve článku zde: Čtení čárových kódů a využití pro zrakově postižené (blindicka.com). Avšak, když jsem si nechala pouze číst to, co je na obalu věci, kterou držím v ruce, tak se mi ve všech případech podařilo zjistit, co to je. Ať to bylo mléko, mouka polohrubá, cukr hnědý,Lotus sušenky či dětské piškoty. Takže na zjištění produktů, co máme koupit nebo jsme koupili, hodnotím pomůcku velmi kladně. 


Rozpoznávání obsahu obrazovky monitoru počítače a mobilního telefonu – v obou případech mi kamera obsah obrazovky přečetla velmi spolehlivě, kdy jsem věděla, co se na monitoru píše. Na mobilním telefonu jsem měla vypnutý hlasový výstup a nechala jsem si přečíst notifikace aplikací, kdy jsem věděla obsah příchozí zprávy, ale oznámení z Instagramu či Twitteru. 


Rozpoznávání obličejů – kamera má funkci, že když je před vámi člověk, hlasový výstup to oznámí ve stylu, že je muž/žena/dítě před vámi. Někdy lze slyšet, že mladá žena je před vámi. Když uložíme konkrétní osobu pod jejím jménem, ta se posléze dostane do záběru kamery, pak hlasový výstup poví jméno osoby před vámi. Hlášení osob není vždy stoprocentní, jelikož občas zamění muže za ženu a obráceně, což posléze může danou osobu zlehka pohoršit. Ale jako orientační představu o množství a stavu lidí v prostoru je funkce užitečná. 


Plně automatické rozpoznávání obličeje – toto nastavení hlásí osoby stále, vždy a všude – rozpozná muž je před vámi, dítě je před vámi. Na televizní obrazovce běžel kreslený seriál s výraznými liniemi, kdy při pohledu na televizi, kamera hlásila mladá žena před vámi, dva lidé před vámi. Zrovna tak při pohledu na nástěnný kalendář s lidmi a psy kamera hlásila, že je člověk před vámi. Do plného provozu města či větší koncentrace lidí však tento režim nedoporučuji, neboť kamera pak hlásí neustálý výskyt lidí, což je ve výsledku spíše rušivé než efektní. Jelikož, když se soustředíte na zachycení textu, někdo projde, kamera stále hlásí člověk před vámi, vyhodí vás to z koncentrace. Samotné uložení obličeje je dobře zvládnutelné, kamera sama dává pokyny, kdy namluvit jméno osoby, kdy potvrdit volbu a uložit.


Prakticky nevidomá matka a dcera:

Dcera mi přinesla do ruky časopis/knihu – v tmavé předsíni si kamera pěkně přisvítila, hned jsem se dozvěděla, že se jedná o zábavné čtení se samolepkami. Zrovna tak při úklidu knihovny dcery, kdy nemám úplně přehled o jejím obsahu, tak jsem velmi rychle zjistila, co se tam vlastně nachází: Povídání o pejskovi a kočičce, Kokoškovi na cestách, Zvířátka, ale také mluvící kniha od Albi tužky Kouzelné čtení – zvířátka z divočiny, ale také Zvířátka na statku či Utopený měsíček a Z deníku kocoura Modroočka. Na tuhle činnost mi práce s kamerou přišla velmi efektivní, není třeba držet v jedné ruce mobil, snažit se vyfotit název knih, stačí jednoduchý poklep na dotykový proužek a velmi rychle víte, co máte v ruce za knihu a můžete pokračovat ve srovnávání obsahu knihovny. 


Při odstraňování visačky z nového kusu oděvu jsem letmo zkusila vyfotit, co se od kamery dozvím a byla jsem příjemně překvapena – odtušila jsem velikost, název produktu, značku, ale např. i cenu v eurech. 


V terénu:

Při odchodu z bytu jsem se snažila přečíst jména na dveřích bytů, což se mi podařilo. Zrovna tak jsem si nechala přečíst jména na zvoncích v patrech, kde jsem se konečně dozvěděla, kdo tu s námi žije v domě, i jsem pochopila, že některá jména nejsou českého původu. Na nástěnce ve vchodě jsem se dozvěděla o možnostech výměny bytových dveří, o rekonstrukci v bytě v šestém patře a jak si např. pořídit výhodný internet od UPC. Na jednom z domovních hydrantů jsem si přečetla, kdy byla provedena poslední revize a kým. 


Nákupy:

V obchodním centru, když jsem věděla, že název prodejen je nad dveřmi, jsem se dozvěděla, že tam je tabák, kuchyňské potřeby a galanterie. Vedle dveří místní pivnice byl text s informací o místech k sezení a s dodržováním platných epidemiologických opatření. 


Na reklamní ploše, kde jsou různé plakáty a upozornění jsem získala informace, že je nejlepší koupit dobrou kojeneckou flaštičku pro vaše dítě či data a místa o turné skupiny Kabát v červenci letošního roku. Při identifikaci jednotlivých plakátů jsem se však snažila vždy namířit na jeden konkrétní, abych z něj získala co nejvíce informací. 


Při snaze o čtení dalších obchodů, např. při identifikaci prodejny v řadě dveří za sebou, což při prostorové orientaci může být ku prospěchu, kdy člověk neví, která z prodejen je ta, kterou potřebuje, se mi zdárně podařilo určit prodejnu Dr. Max, DM drogerie se mi nepodařila zachytit, ale dle obsahu reklamních ploch jsem odtušila, že se jedná o drogistické zboží. Dokonce i plakát za sklem, ve kterém se odráželi kolemjdoucí, byl přečten uspokojivě. Kavárna a cukrárna mi byla přečtena kvalitně, prodejna obuvi nikoli, zde bylo bílé písmo na lesklé ploše, kamera jej nezachytila. Co mě příjemně překvapilo je dosah rozpoznaného obsahu, kamera zachytí text i poměrně z velké dálky. 


Na světelné tabuli u benzínové pumpy jsem se dozvěděla druhy pohonných hmot, možnost celoročního provozu či ručního mytí vozidel, ceny služeb mi však zůstaly utajeny, což ale přisuzuji grafickému znázornění cen produktů. Registrační značky vozidel na parkovišti jsem se dozvěděla také velmi snadno, dokonce i u rozkopaného kolektoru na ceduli vím, kdo stavbu zajišťuje, kdo je stavbyvedoucí a kontakt na něj.

 

Při příchodu na cílové místo jsem byla schopná přečíst orientační, popisné číslo, název ulice, ale i to, že je objekt hlídán kamerami.  


Rozpoznávání barev

Kamera nabízí také možnost rozpoznání barev. Stačí namířit prst a chvilku jej podržet, a měli byste dostat odpověď na to, jakou barvu má tričko, povrch stolu či umělecké dílo před vámi. Výsledek je velmi orientační, což však bývá i u různých mobilních aplikací. Hodně záleží na světelných podmínkách, kde barvu rozpoznáváte, také se mi zdá výsledek věrohodnější za světla přirozeného nežli umělého. Ale jako doplňková funkce kamery se jistě tato funkce může někdy hodit.


Identifikace bankovek:

Zkoušela jsem rozpoznat pouze české bankovky, ze všech pokusů, které jsem provedla, a to i v poměrně tmavé místnosti, kamera přesně určila nominální hodnotu bankovky. Pro třídění financí a přehledu o tom, co máme v peněžence, je tato funkce velmi praktická. 


Produkty: 

Produkty lze tedy rozpoznat podle čárových kódů, jak již bylo napsáno. Někdy však čárový kód není v databázi, tak pomůcka řekne, že je to neznámý čárový kód, my si můžeme tento produkt uložit a pojmenovat tak, jak chceme. Zrovna tak můžeme uložit produkty bez ohledu na čárový kód. Uložení pomocí neznámého čárového kódu probíhá podobně jako uložení obličeje osoby. Akce uložení libovolného produktu je zdlouhavější a pracnější, tam je třeba fotit produkt na třech místech, kamera sice naviguje, jak postupovat, ale ne vždy se efektivně podaří produkt uložit na první pokus. Mně osobně trvalo uložení neznámého produktu déle, než bych si představovala, ale možná i tento proces je nutné nacvičovat. Pokud se nám produkty uložit podaří, pak je kamera identifikuje dobře. Funkce uložení vlastního produktu je velmi dobře využitelná při sebeobsluze zrakově postiženého jak v kuchyni, tak při hledání drogistických či kosmetických produktů.


Smart Reading – inteligentní čtení

Tato funkce OrCam je nová, a to tedy ve verzi 9 (OrCam My Eye 2). Kamera je schopná reagovat na hlasové příkazy svého uživatele a jimi efektivně procházet text dle zadaných příkazů. Momentálně je k dispozici pouze pro anglický a německý jazyk. Abych mohla tuto funkci vyzkoušet, musela jsem nastavit systémový jazyk a jazyk čtení na anglický. Posléze jsem aktivovala pomocí dotykového proužku inteligentní čtení, což šlo velmi dobře. Kamera reagovala na vyhledání odstavců, nadpisů, telefonního čísla či data v textu. Pokud tam požadovaný úsek nebyl, hlasový výstup to oznámil. Tato funkce je velmi efektní, je možné díky ní se rychle pohybovat v textu, když nechceme číst text celý, nebo když chceme pouze vyhledat datum či telefonní číslo. Lze i pomocí hlasového příkazu zrychlit/zpomalit čtení, zopakovat poslední větu nebo zvýšit/snížit hlasitost hlasového výstupu. Umím si představit, že český uživatel by inteligentní čtení velmi ocenil. Zatím je to vhodné pro ty, co chtějí procvičit své znalosti cizích jazyků s tím, že budou muset ale procházet nastavení a neustále jej měnit z češtiny na angličtinu, což není úplně komfortní zvlášť někde v terénu.  


Orientace:

Tato funkce má pomáhat s orientací v prostoru.  Má pomoci zrakově postiženému s představou o tom, co se před ním nachází. Kamera však není navigační pomůckou. Opět je k dispozici v angličtině a němčině. A aktivuje se opět hlasovým příkazem, kdy se zeptáme kamery, co se nachází před námi. Kamera si vyfotí prostor a posléze ohlásí, co se v prostoru nachází. Je možné identifikovat dveře, stoly, židle, okna aj., Z několika pokusů se mi však podařilo pouze jednou zjistit, že nalevo ode mě jsou dveře. Funkce by mohla mít potenciál, ale zatím je spíše v testovací verzi. Uživatelé chytrých mobilních telefonů mohou podobnou možnost najít v aplikacích Seeing Ai a Envision Ai, v kanálech na popsání scény (prostoru) kolem nás. 


Závěr:

Kamera je primárně čtecí zařízení pro zrakově postižené, které je inovativní tím, že je velmi malé a přenositelné, což jsou jistě jeho velké benefity. Avšak pokud bychom chtěli mít kameru v provozu na celý den ve škole, pak ji limituje výdrž baterie, která vydrží cca 2, 5 hodiny. Na delší časové využívání doporučuji mít k dispozici power banku. 


Co se týče samotného čtení, tak kamera čte velmi obstojně. Pro někoho může být obsluha kamery díky její malé velikosti a citlivosti dotykového proužku náročnější. Určitě zručnost práce člověk získá s nácvikem a neustálým zjišťováním, jak kamera funguje a pracuje. Je třeba manipulaci s ní věnovat čas. Na rychlé zjištění písemné informace, název produktu, nápisu na dveřích, letáčku ve schránce, obsahu příchozího dopisu je výborným pomocníkem. Za mě bych s kamerou knihu číst nechtěla, ale mít ji v kabelce po ruce, když budu potřebovat rychlou informaci, bych ji určitě doporučila. 


Výrobce doporučuje kamerový systém všem lidem se zrakovým postižením. Nárok na zvláštní pomůcku má jak prakticky nevidomý, tak nevidomý zcela. Dle mého názoru však celý potenciál pomůcky využije ten, kdo má ještě nějaký zbytek zraku, když tuší, že se někde text nachází, že je na dveřích asi něco napsáno, než ten který nevidí nic, a tak mu texty v prostoru zůstanou utajeny, pokud však nevyužije někoho, kdo mu to řekne. I nácvik držení textu pro zcela nevidomého může být náročnější než pro toho, kdo má nad tím, co snímá, nějakou zrakovou kontrolu. Nicméně i zcela nevidomý může číst texty z knih, časopisů, rozpoznávat bankovky či čárové kódy, i když jejich databáze se neaktualizuje tak často, jelikož kamera nepracuje s připojením k internetu. Za sebe bych mohla pomůcku určitě doporučit, i když může pro někoho být limitující cena pomůcky a s tím i spojená spoluúčast klienta při žádosti na Úřadu práce. Avšak i toto se dá řešit žádostí o snížení spoluúčasti či různými nadačními příspěvky. 


Komentáře