Než jsem začala v plzeňském Tyfloservisu oficiálně pracovat, účastnila jsem se jeho akcí v rámci dobrovolnictví. Jednou z těchto akcí byl Den otevřených dveří ke 20 letům vzniku organizace. Navštívila nás redaktorka MF Dnes, s kterou jsem si povídala.
Sdružení Tyfloservis slaví letos dvacet let existence.
Plzeňská pobočka ročně pomůže zhruba dvěma stovkám nevidomých nebo slabozrakých
klientů. Pomáhá s výběrem kompenzačních pomůcek, pořádá pro ně i specializované
kurzy.
Třicetiletá Linda Ambrožová z Plzně vystudovala doktorský
obor Antropologie na Filozofické fakultě ZČU. Od narození přitom trpí poruchou
zraku a postupně o něj přichází. „Už mám jen zbytky. Vidím stíny a
obrysy," přibližuje dívka, která kromě vodicího psa využívá různé
kompenzační pomůcky.
Některé z nich představovalo občanské sdružení Tyfloservis
při včerejším Dni otevřených dveří u příležitosti 20. výročí působení sdružení.
Linda nyní pracuje na poloviční úvazek v jednom občanském sdružení, pro které skenuje knihy, aby si nevidomí a slabozrací mohli najít informace, které potřebují. Do budoucna by se ráda vrátila na katedru antropologie, kde by chtěla přednášet. „Zatím tam ale není místo," vysvětlila mladá žena.
Linda Ambrožová využívá v běžném životě řadu pomůcek, které
jí usnadňují všechny aktivity. „Zaplať Pánbůh za ně, neumím si to bez nich
představit. Díky pomůckám se člověk zapojí relativně normálně do běžného
života," přibližuje Ambrožová.
Má klasické i televizní lupy a také malou příruční kamerovou
lupu. Tu nosím v kabelce a používám ji třeba na přečtení cen nebo názvu
potravin. „Je to krátký text a s touhle lupou je to výrazně rychlejší,"
přibližuje Linda. Doma má také speciální Pichtův psací stroj, který umožňuje
psaní slepeckým Braillovým písmem. Pomůcek je ale mnohem víc, počítače i mobily
mají speciální software, a mají tedy hlasový výstup. Nevidomý uživatel pak může
používat mobil stejně jako my vidící, přečte se mu SMS. „Když zprávu píše, má
zpětnou vazbu, jaký znak napsal. Když telefon zvedá, už ví, kdo mu volá,"
popisuje Martina Hrdonková, vedoucí plzeňského Tyfloservisu. Existují i
přístroje, které pomáhají rozeznat barvy.
Na sdružení se obrací ročně kolem dvou stovek klientů.
Tyfloservis pomáhá zrakově postiženým se sociální rehabilitací, učí je co největší
soběstačnosti. Pomáhá s výběrem kompenzačních pomůcek, pořádá různé kurzy,
které nevidomým a slabozrakým pomáhají.
Podle očního lékaře profesora
Pavla Těšínského se počet lidí s poruchami zraku postupně zvyšuje. Jejich počet
poroste zřejmě i do budoucna. „Lidé se dožívají vyššího věku, což je provázeno
i očními komplikacemi a zhoršením zraku," vysvětluje Těšínský.
Zlepšuje se ale léčba a poruchy zraku po úrazech a zánětlivých
onemocněních se naopak daří léčit lépe než dříve.
Barbora Němcová
Zdroj: Mladá Fronta Dnes 10/2011
Komentáře
Okomentovat