Jak bojovat s hendikepem?

    Tento text je mým pohledem, jak já se vyrovnávala s hendikepem, resp. s nástrahami života, které jsem musela zdolávat. Myslím si, že člověka na dno může srazit jakákoli životní událost a že se následující řádky dají aplikovat na vše, s čím musíme bojovat či se vyrovnat. 


Linda sedí na skále, v pozadí voda



    V životě mi hodně pomohlo jít tzv. s kůží na trh. Není to vždy jednoduché zvlášť, když říkáte své osobní a niterné věci lidem, které neznáte. Jak to myslím? Myslím to v souvislosti s hendikepem – řekla jsem vždy to, jak se věci mají – jsem prakticky nevidomá a mám autoimunitní onemocnění. Věci, které můžu dělat mají své limity, ale dělat je můžu, ale mám na to své metody a postupy. Dělala jsem to tak ve škole, zaměstnání, ale i při hledání partnera. Chci, aby lidi ke mně byli féroví, tak i já tak činila k nim.  Poté jsme všichni věděli na čem jsme, a mohli jsme dále společně pracovat. Ale neměla jsem to tak vždy. Musela jsem se lety a zkušenostmi k tomu dopracovat. Ale věřte, že je to velmi osvobozující a úlevné. 


    Často se stává, že když bojujete s něčím, co je momentálně nad vaše síly, tak že je pro vás každý den boj. Mám mezi přáteli lidi, kteří řeší také různé typy hendikepů či neduhů, takže věřím, že je pro vás zvládání každodenních činností velmi náročné. Je důležité si to uvědomit a snažit se s tím stavem něco dělat. Jelikož nerezignovat na svět a sám sebe, je dobrá cesta, po které se vydat. 


    Určitě věřím, že když budete bojovat, tak můžete své „démony“ - když ne porazit - tak třeba zmírnit, či se naučit je respektovat a přijmout. Podle mě je důležité, ať se to týká jakéhokoli hendikepu přijmout ho, a přijmout sebe sama takového, jaký jsme společně s neduhy/hendikepy, které nás trápí. Protože, když s nimi budeme stále bojovat, tak se nemůžeme naučit s nimi pracovat. Plýtváme pak zbytečně síly na marný boj, tyto síly bychom mohli totiž investovat do něčeho, co nám život zkvalitní společně s naším hendikepem. 


    Protože dle toho, jak to mám já, je třeba respektovat sám sebe s tím, co máme a jak to máme. Ono je to možná mockrát omílané klišé, ale je to pravda. Pokud se nepřijmu se vším všudy, pak nemůžu na sobě kvalitně pracovat a ani okolí ze sebe nemůžu dát nic kvalitního.


    Co pomáhá mně, je stanovení si malých cílů, pak se moje cesta skládá z malých bodů, ke kterým se postupně přibližuji. Dosažení dílčího cíle pak má pro mě velký význam, je pro mě motivací, že se vyplatí pokračovat a vytrvat na své stanovené cestě. 


    Pokud si dáte na začátku moc velký cíl, jako že svoji chorobu/neúspěch/hendikep porazíte, tak pak může váš cíl porazit vás, což v konečném důsledku může být zdrcující a definitivní. 


    Nevím, zda já vás můžu inspirovat či motivovat, jak máte ve svém životě postupovat, jelikož veškerá změna, která přijde, musí vycházet z vás. Vy sami to musíte chtít a být přesvědčeni, že to děláte pro sebe a jen pro sebe, a ne pro ostatní, jelikož je pak výsledek předurčen k nezdaru. 


    Za mě určitě můžete začít se změnou ve vašem životě, na to není nikdy pozdě a každý nový den je nový začátek začít něco dělat a změnit. 

    

    Slýchávám o sobě, že jsem silná. Věřte, že i já proplakala hodně nocí a myslela si, že teď už je ten konec, že je to dno, možná to dno bylo, ale člověk se musí někdy na dno dostat, aby se mohl od něj odrazit a vyplouvat nahoru za světlem. 


    Proto si myslím, že i vy můžete bojovat s tím, co vás trápí. Dnes lze najít ke každému lidskému problému nějaký zdroj informací. Můžete začít např. studovat materiály o vašem hendikepu/problému/dilematu, zkusit najít více zdrojů, co by vám pomohlo porovnat zkušenosti a zážitky jiných lidí, zkusit vyhledat podobné lidi či skupiny na sociálních sítích, kde byste mohli sdílet svoje prožitky, a tím se postupně posouvat k tomu, abyste se naučili se svými neduhy pracovat. Až epidemiologická situace dovolí, tak je samozřejmě nejlepší najít si skupiny lidí se stejnými problémy a osobně se setkávat a dělit se o zkušenosti. Navštěvovat přednášky, knihovny či autorská čtení na dané téma. Zatím však můžete začít v online světě.


    Dále zkuste načítat články, např. i zahraniční, zkuste oslovit i jiné odborníky, účastnit se např. online webinářů, přednášek a konferencí. V dnešní době rozmachu online vzdělávání je mnoho možností, kde získat informace. Tam můžete potkat/najít nové lidi/kontakty, které vás na vaší cestě nasměrují či pomohou získat nový vítr do plachet. 


    Důležité je však si uvědomit, že změna nepřijde hned, možná budou další pády, než přijde pokrok, ale kdyby bylo vše v životě jednoduché, tak by byli všichni šťastní a spokojení. Jak bychom ale pak mohli porovnat míru štěstí a spokojenosti, kdyby nebylo s čím? 


    Proto je třeba mít v sobě velkou dávku trpělivosti, pokory a nadhledu. Já osobně respektuji názory jiných lidí, i když ne vždy se s nimi ztotožňuji, ale občas se stává, že i takový člověk vám může nastavit zrcadlo či vám dá zcela jiný úhel pohledu na věc, kterým se můžete inspirovat při volbě dalších kroků na vaší cestě. 


    Když na sobě začnete pracovat, tak si myslím, že si toho všimne i vaše okolí a celý váš život se může posunout jiným – novým směrem. 


    Každopádně vám držím palce, ať se rozhodnete jít jakoukoli cestou, ať je úspěšná a najdete na ní vše, co jste si přáli. A pamatujte - začít a vytrvat musíte jen vy sami. 

 


Komentáře