Handicap nebrání Lindě v úspěšném studiu

Základní školu jsem absolvovala na speciální škole pro zrakově postižené v Plzni. Jelikož jsem velmi tvrdohlavá, prosadila jsem si, že na střední škole chci být integrovaná. V té době byla integrace těžce zrakově postiženého studenta mezi intaktní kolektiv velkou neznámou. Zlé jazyky mi toto rozhodnutí dosti kritizovaly, ale já se nedala. Však co? Maximálně ztratím rok studia a v dalším roce nastoupím do prvního ročníku na nějaké ze specializovaných středních škol např. v Praze. Proč to tedy nezkusit? A jak to probíhalo, zajímalo i Plzeňský deník.

Linda sedí na židličce v knihovně, vyndavá knihu z regálu a díváce na ležícího retrívra Cilku
 

Když dělala Linda Ambrožová před dvěma lety přijímací zkoušky na gymnázium Luďka Pika v Plzni, vedení školy pro ni zvětšilo zadání přijímacích zkoušek na dvojnásobek. Linda má totiž vadu zraku a na gymnázium šla ze speciální  doubravecké školy pro děti s podobným handicapem.


Teď úspěšně studuje gymnázium druhým rokem a nějaké starosti si nepřipouští. „Časově je pro mě studium těžší než pro ostatní,“ připouští. „Déle čtu a nemohu přepisovat z tabule. To, co je na tabuli, si doplňuji ze sešitů svých kamarádů,“ říká. „Ne, technické předměty mi nevadí, spíš mi dělá starosti povinná četba. Čtení mi dlouho trvá a povinných titulů, které musíme přečíst, je moc,“ přiznává Linda.


Baví ji ale jazyky a ráda by se jim po maturitě věnovala na vysoké škole. „Na gymnáziu studuji němčinu a angličtinu, v budoucnu bych chtěla pracovat jako tlumočnice,“ plánuje.  


Lindě zabere nyní studium prakticky všechen volný čas. „Jak nejraději odpočívám? Spím,“ říká s úsměvem. „Občas také sportuji, člověk se musí přece hýbat. Jenže nemůžu dělat všechno, co bych chtěla. Hrozně ráda plavu, nepřipadá ale v úvahu, že bych plavala závodně, protože si nemůžu ze zdravotních důvodů dovolit skoky do vody,“ připomíná.


Teď doufá, že dostane k Vánocům rotoped. „Hrozně bych si ho přála. Díky němu bych totiž mohla sportovat a nic by se mi nestalo,“ směje se.


„Já nevím, jestli jsem odvážná,“ krčí rozpačitě rameny. „Co chci, to udělám. Platí to i o studiu." tvrdí.

 

Autor: Gabriela Špalková, Plzeňský deník, 1998.


Komentáře